16 C 38/2021-18 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 808 Kč z titulu smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] kterou s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, vyměřené z důvodu, že žalovaný nevrátil po ukončení smlouvy pronajaté přijímací zařízení (modem). Vedle toho se domáhala úhrady částky 808 Kč, která ve svém souhrnu představuje cenu za pronájem a odpojení přijímacího zařízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř., soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací ([anonymizována dvě slova]) a žalovaný se zavázal za tyto služby platit. Zároveň se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout k pronájmu přijímací zařízení (modem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). Nájemné za zařízení bylo ve smlouvě sjednáno v částce 70 Kč měsíčně. Převzetí zařízení potvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě ze dne [datum]. Žalovaný se ve smlouvě a rovněž v zakázkovém listu pro případ, že nevrátí pronajaté zařízení včas a v pořádku dle čl. 7 a 7.5 Všeobecných podmínek právní předchůdkyně žalobkyně tvořících nedílnou součást smlouvy, zavázal uhradit smluvní pokutu dle ceníku. V čl. 7 – 7.6 Všeobecných podmínek bylo ujednáno, že pronajaté přijímací zařízení je nutné vrátit v pořádku do 14 dnů po ukončení smlouvy, jinak byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna naúčtovat žalovanému smluvní pokutu dle ceníku. Dle doloženého ceníku právní předchůdkyně žalobkyně činila výše pokuty za nevrácené přijímací zařízení 2 000 Kč a náhrada nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku činila 500 Kč. 4. Fakturou [číslo] splatnou dne [datum], vztahující se k zúčtovacímu období od 15. 2. 2018 do 14. 3. 2018; fakturou [číslo] splatnou dne [datum], vztahující se k zúčtovacímu období od 15. 3. 2018 do 14. 4. 2018; fakturou [číslo] splatnou dne [datum], vztahující se k zúčtovacímu období od 15. 4. 2018 do 14. 5. 2018; fakturou [číslo] splatnou dne [datum], vztahující se k zúčtovacímu období od 15. 5. 2018 do 14. 6. 2018; fakturou [číslo] splatnou dne [datum], vztahující se k zúčtovacímu období od 15. 6. 2018 do 14. 7. 2018 byl žalovanému vyúčtován pronájem zařízení [anonymizována dvě slova] vždy v částce 70 Kč. Fakturou [číslo] splatnou dne [datum], vztahující se k zúčtovacímu období od 1. 7. 2018 do 31. 7. 2018, byl žalovanému vyúčtován poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč, přičemž oproti této částce byl započten pronájem přijímacího zařízení v částce 42 Kč. 5. Dopisem ze dne 7. 8. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného, že ke dni [datum] odstupuje od smlouvy z důvodu nehrazení vyúčtování a současně jej vyzvala k úhradě dlužné částky 4 087,19 Kč. Současně žalovaného vyzvala k vrácení pronajatého zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy, tj. do [datum] a upozornila jej, že pokud nevrátí zařízení do výše uvedeného data, může po něm požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. 6. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 6 087,19 Kč předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2020, v níž byl rovněž informován o postoupení pohledávky na stávající žalobkyni. 7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí bylo mimo jiné ujednání o nájmu přijímacího zařízení (modemu) ve výši 70 Kč měsíčně. Žalovaný zařízení převzal dne [datum], poté co mu bylo nainstalováno technikem původní věřitelky. Žalovaný se následně ocitl v prodlení s úhradou nájemného za pronajaté přijímací zařízení a na nájemném mu vznikl dluh, který žalobkyně požadovala v celkové výši 308 Kč (70 Kč za 5 zúčtovacích období, při odpočtu nájmu ve výši 42 Kč ve faktuře [číslo]). Žalobkyni dále vznikl nárok na náhradu nákladů za odpojení zařízení z důvodu nedoplatku, požadovaných ve výši 500 Kč dle ceníku původní věřitelky. 10. Žalovaný se ve smlouvě mimo jiné zavázal, že v případě ukončení smlouvy vrátí ve stanovené lhůtě pronajaté přijímací zařízení, jinak původní věřitelce vznikne právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Jelikož žalovaný porušoval své povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy, když nehradil řádně a včas cenu za poskytované služby, právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a zároveň vyzvala žalovaného k vrácení přijímacího zařízení v jí určené lhůtě. Žalovaný na výzvu původní věřitelky k vrácení zařízení nereagoval a soud jej proto zavázal rovněž k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč dle platného ceníku. Ujednání o smluvní pokutě považuje soud za platné. Povinnost úhrady smluvní pokuty podmíněné nevrácením přijímacího zařízení ve stanovené lhůtě byla ve smlouvě, zakázkovém listu, Všeobecných podmínkách původní věřitelky i Ceníku sjednána jasným a srozumitelným způsobem a požadavek žalobkyně na její úhradu tak nemůže být pro žalovaného jakkoliv překvapivým. Výše sjednané smluvní pokuty není podle soudu ani nepřiměřená zajišťovanému závazku. Soud poukazuje, že v případě uvedených služeb (pronájem a odpojení zařízení) se nejedná o služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., pročež spor o zaplacení ceny za tyto služby přísluší rozhodovat civilnímu soudu. 11. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 2 808 Kč. 12. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – žaloba a předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokátky) náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Jelikož se v dané věci se jedná o tzv. formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově obdobných věcech (např. v řízeních vedených u tohoto soudu pod sp. zn. 5 C 79/2021, sp. zn. 13 C 219/2021 nebo sp. zn. 20 C 113/2021), kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je vždy podobný, soud ve věci aplikoval § 14b uvedené vyhlášky.