20 C 145/2021-14 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši 9 126 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný ve dnech 8. 7. 2011, 19. 7. 2011, 31. 7. 2011, 3. 10. 2011, 4. 10. 2011, 13. 10. 2011, 29. 10. 2011 a 8. 11. 2011 použil hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, přičemž se při přepravních kontrolách neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovanému proto vznikla povinnost uhradit za devět jízd bez platného jízdního dokladu jízdné ve výši 126 Kč (9 x 14 Kč) a přirážku ve výši 9 000 Kč (9 x 1 000 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný se ve dnech 8. 7. 2011, 19. 7. 2011, 31. 7. 2011, 3. 10. 2011, 4. 10. 2011, 13. 10. 2011, 29. 10. 2011 a 8. 11. 2011 přepravoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní (tramvaj, autobus), aniž se mohl přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem. S žalovaným byly proto podle předloženého průkazu totožnosti sepsány dohody č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova], v nichž mu byla k nezaplacenému jízdnému v částce 14 Kč rovněž přiúčtována přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 5. 2021, která byla žalovanému odeslána téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 4. Podle § 760 občanského zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2013) smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil z místa určení řádně a včas. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Podle § 7 odst. 6 této vyhlášky, nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se neprokázal jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 5 písm. c/ zákona č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1 500 Kč. 5. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný použil dopravní prostředek žalobce, nemohl se vykázat platným cestovním dokladem a porušil tak přepravní řád žalobce. Vzhledem k tomu, že se s plněním svého závazku ocitl žalovaný v prodlení, vzniklo žalobci podle § 517 zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku právo požadovat taktéž úroky z prodlení ve výši podle předpisů práva občanského. I v tomto směru je tedy nárok žalobce oprávněný. 6. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, soud mu proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z paušální náhrady dle § 151 odstavce 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Dle § 2 odst. 1 cit. vyhlášky pak náleží žalobci paušální odměna ve výši 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (návrh ve věci samé, výzva k plnění). Celkem tedy náklady žalobce činí 600 Kč.