22 C 198/2021-24 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 8 352 Kč s tím, že žalovaná částka představuje cenu za vodu odebranou ze strany žalované od žalobkyně na základě smlouvy o dodávce vody uzavřené dne [datum]. S ohledem na prodlení žalované s úhradou požadovala žalobkyně rovněž zaplacení úroku z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po splatnosti každé vystavené faktury do zaplacení v zákonné výši. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z žalobkyní předložených listin bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávce vody [číslo] do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Žalobkyně se smlouvou zavázala zajistit pro žalovanou dodávku vody z vodovodu v jakosti odpovídající obecně platným předpisům a zajistit odvádění odpadních vod kanalizací a žalovaná se zavázala dodanou vodu odebrat, odpadní vody vypouštět do veřejné kanalizace a za uvedené činnosti zaplatit. Fakturou vystavenou dne 27. 8. 2014 splatnou k 10. 9. 2014 žalobkyně vyúčtovala žalované za vodu odebranou v období od 28. 1. 2014 do 13. 6. 2014 cenu 4 620 Kč a fakturou vystavenou dne 28. 1. 2014 splatnou k 14. 2. 2014 jí vyúčtovala za vodu odebranou v období od 18. 1. 2013 do 27. 1. 2014 cenu 3 732 Kč. K úhradě celkové dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 2. 7. 2020. 5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod tak, jak to předpokládá § 8 odst. 6 věty první zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, který zní:„ Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem.“ Právo na úhradu za dodanou vodu žalobkyni vůči žalované vzniklo v souladu s § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, který stanoví, že„ vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20)“, přičemž„ právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu“ a který výslovně určí, že„ vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním.“ Právo na úhradu za odvádění odpadních vod žalobkyni vůči žalované vzniklo v souladu s § 8 odst. 14 zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, který stanoví, že„ vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20)“, přičemž„ právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod.“ Vzhledem k prodlení žalované s úhradou vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok pak žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši. 6. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 8 352 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.