22 C 218/2021-17 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení 5 000 Kč s tím, že se jedná o smluvní pokutu, kterou je žalovaná povinna žalobkyni uhradit v důsledku porušení povinnosti vrátit žalobkyni set-top box pronajatý jí za účelem poskytování služby televizního vysílání prostřednictvím internetu na základě smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky. S ohledem na prodlení žalované s úhradou smluvní pokuty požadovala žalobkyně po žalované také zaplacení zákonného úroku z prodlení od 9. 2. 2021, do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Výpisem z obchodního rejstříku bylo soudem zjištěno, že do [datum] žalobkyně podnikala pod [právnická osoba] [anonymizováno]. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to konkrétně službu„ [anonymizována čtyři slova]“, a žalovaná se zavázala za tuto službu hradit žalobkyni sjednanou odměnu a další poplatky a náklady ve výši podle platného Ceníku. Za účelem umožnění přijímání příslušných služeb elektronických komunikací žalobkyně žalované pronajala koncové zařízení, a to konkrétně set-STB NET Arris. Doložený formulář o převzetí pak dosvědčuje, že žalované bylo technické zařízení předáno a nainstalováno dne 26. 8. 2019. Pro případ nevrácení koncového zařízení ze strany žalované byla přímo v textu smlouvy mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvořily jednak Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a dále Zvláštní podmínky pro službu [anonymizována čtyři slova], přičemž dle článku 4.4 těchto zvláštních podmínek byla žalovaná v případě ukončení smlouvy povinna žalobkyni technické zařízení vrátit nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. V článku [číslo] Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací bylo zakotveno oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy z důvodů, pro které má právo omezit nebo přerušit poskytování služby, kdy k těmto důvodům podle článku 8.2.1 podmínek patřilo neuhrazení splatné odměny za poskytování služeb. Dopisem ze dne 5. 6. 2020 byla žalovaná upozorněna, že má vůči žalobkyni závazky po splatnosti a byla vyzvána k jejich úhradě do 30. 6. 2020 s tím, že v opačném případě dojde marným uplynutím této lhůty k ukončení smlouvy. Zároveň byla žalovaná upozorněna na svou povinnost žalobkyni v případě ukončení smlouvy vrátit technické zařízení a na smluvní pokutu spojenou s nesplněním této povinnosti. K úhradě smluvní pokuty byla žalovaná posléze vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 25. 1. 2021, v níž jí byla poskytnuta lhůta k úhradě v délce 7 dní od doručení této výzvy a jejíž odeslání dne 26. 1. 2021 žalobkyně prokázala podacím lístkem. 5. Na základě předložených listin má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, přičemž bylo žalované za účelem přijímání těchto služeb pronajato technické zařízení, a má rovněž za prokázané, že v rámci této smlouvy byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta za porušení povinnosti vrátit pronajaté koncové zařízení tak, jak to umožňuje § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.“ Soud tuto smluvní pokutu posoudil jako platně sjednanou, neboť byla srozumitelným způsobem sjednána přímo v textu smlouvy a její výše se nejeví jako zjevně nepřiměřená zajišťované povinnosti, tudíž se nejedná o ujednání, jež by zakládalo v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele tak, jak to předpokládá § 1813 občanského zákoníku. 6. Jelikož žalobkyně v souladu s ustanovením Všeobecných podmínek přistoupila k ukončení smlouvy, vzniklo jí v souladu se Zvláštními podmínkami pro službu [anonymizována čtyři slova] právo požadovat po žalované vrácení pronajatého koncového zařízení. Žalovaná však této povinnosti nedostála, když technické zařízení nevrátila, tudíž žalobkyni vzniklo oprávnění požadovat po žalované uhrazení předmětné smluvní pokuty. Soud proto žalovanou k její úhradě zavázal. 7. S ohledem na prodlení žalované vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Splatnost smluvní pokuty přitom není zákonem výslovně stanovena a v daném případě nebyla mezi účastníky ani výslovně dohodnuta. Je tak dle názoru soudu třeba vycházet z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 občanského zákoníku:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Počátek prodlení žalované je tak nutno vázat na předžalobní upomínku, jež byla žalované odeslána dne 26. 1. 2021. Právní jednání vůči nepřítomné osobě řeší § 570 odst. 1 občanského zákoníku:„ Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Dle zákonné domněnky obsažené v § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V souladu s touto domněnkou byla žalované předžalobní upomínka doručena dne 29. 1. 2021. Jelikož byla žalované v této upomínce pro úhradu určena lhůta sedmi dnů, jejímž uplynutím se stal závazek splatným, byla žalovaná povinna provést úhradu do 5. 2. 2021 a ode dne následujícího, tj. ode dne 6. 2. 2021, vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení. Žalobkyně však úrok z prodlení požadovala až ode dne 9. 2. 2021, tj. ode dne pozdějšího. 8. Soud tedy žalobu shledal v celém rozsahu důvodnou a zcela jí vyhověl. 9. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Dle názoru soudu jde v tomto případě jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších obdobných návrhů podaných žalobkyní ke zdejšímu soudu (např. pod sp. zn. 13 C 77/2021, sp. zn. 13 C 87/2021 či sp. zn. 23 C 17/2021) a je tak třeba náklady řízení určit dle § 14b advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.