23 C 81/2020-21 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 565 Kč s příslušenstvím. Svůj žalobní návrh odůvodnila tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, a proto mu vznikla povinnost platit televizní poplatky v částce 135 Kč měsíčně. Tyto poplatky však za období měsíce října 2017 do ledna 2020 nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný přihlásil televizní přijímač od [datum]. Z přiložené výzvy ze dne [datum] a specifikace dluhu plyne, že žalovaný neuhradil televizní poplatky za období od října 2017 do ledna 2020 a dluží tak žalobkyni částku 2 565 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky. 4. Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí výše poplatku částku 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je televizní poplatek fyzické osoby splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. 5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaný se stal jako fyzická osoba držitelem televizního přijímače a přihlásil se k evidenci. Tím mu vznikla povinnost platit televizní poplatky. Žalovaný však v období od října 2017 do ledna 2020 této své povinnosti nedostál a zůstal žalobkyni dlužen celkem 2 565 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný se s plněním svého závazku ocitl v prodlení, vzniklo žalobkyni právo požadovat úroky z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úrok ode dne následujícího po splatnosti měsíčních poplatků pouze do data vyhotovení žaloby [datum], který vyčíslila částkou 418,32 Kč, byl soud tímto návrhem vázán. Jelikož žalobkyně listinnými důkazy prokázala svůj nárok, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu. 6. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 400 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za dva úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 200 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 1 726 Kč.