4 C 23/2021-49 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 698 Kč s úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] v částce 56 Kč z titulu uzavřené pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojistná smlouva zanikla [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka] s počátkem pojištění ode dne [datum]. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal platit roční pojistné ve výši 8 520 Kč, a to ve čtvrtletních splátkách ve výši 2 130 Kč (pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum]). Pojistná smlouva zanikla výpovědí ze strany žalovaného ke dni [datum]. Za období od [datum] do [datum] žalovaný neuhradil dlužné pojistné ve výši 398 Kč (sdělení k zániku pojištění ze dne [datum]). Za náklady spojené s odesláním upomínek požaduje žalobkyně částku ve výši 300 Kč v souladu s pojistnými podmínkami (inkasní bilance). Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána. 4. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2772 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) vzniká pojištění odpovědnosti z provozu vozidla prvním dnem po uzavření smlouvy, není-li ujednána doba vzniku pojištění. Dle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Dle § 2758 odst. 1 o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 5. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., ve které se žalovaný zavázal platit pojistné ve čtvrtletních splátkách po 2 130 Kč. Pojistná smlouva zanikla výpovědí ze strany žalovaného ke dni [datum], přičemž za období od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné částku 398 Kč. Žalobkyni dále vznikl v souladu s pojistnými podmínkami nárok na zaplacení poplatků za odeslání upomínek celkem ve výši 300 Kč. Nezaplacením pojistného ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 o. z. právo požadovat po žalovaném vedle plnění i úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 6. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za splnění podmínek § 142a o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle ustanovení § 14b) písm. c) odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 14b) písm. c) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 945 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby a 21 % DPH z odměny. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. jako návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře a je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát. Náklady řízení tak činí 1489 Kč. Dle principu proporcionality však soud s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu I ÚS 3923/11 a dále IV. [číslo] za použití § 150 o.s.ř. výjimečně náklady řízení nepřiznal v plné výši, ale snížil je na částku odpovídající jednonásobku vymáhané jistiny, když se mu tato částka jeví spravedlivější a adekvátní složitosti věci, rovněž je nutno zohlednit, že se jedná o bagatelní věc, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, který nemohl ovlivnit sjednání podmínek smlouvy. Princip přiměřenosti náhrady nákladům obsažen v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EES) [číslo] ze dne [datum], kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, pro Českou republiku závazné od [datum]. V něm je zásada přiměřenosti nákladů k předmětu řízení zakotvena v druhé větě článku 16 takto:„ soud však na straně, která měla úspěch ve věci, nepřizná náhradu nákladů v rozsahu, v němž nebyly nutně vynaložené nebo nebyly přiměřené ve vztahu k nároku.“ Toto nařízení se vztahuje na spory, v nichž jsou projednávány nároky nepřesahující v době podání žaloby částku 2.000 EUR (bez navýšení o úroky, náklady a výlohy), a je přímo aplikovatelné a závazné i pro národní soudy a má přednost před vnitrostátním právem a každý obecný soud je povinen je aplikovat ve své rozhodovací činnosti přednostně. Náklady řízení tak soud stanovil ve výši 1 000 Kč.