4 C 289/2020-22 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 945 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných televizních poplatků za měsíce leden roku 2019 až červenec roku 2019. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a o. s. ř., proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaná přihlásila televizní přijímač v září roku 2008, což soud zjistil z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků. Z přiložených výzev a specifikací dluhu má soud za prokázáno, že žalovaná neuhradila televizní poplatky za shora specifikované období a dluží tak žalobkyni částku 945 Kč, kterou ani přes písemné výzvy žalobkyni neuhradila. 4. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaná se stala jako fyzická osoba držitelem televizního přijímače, přihlásila se k evidenci poplatníků televizních poplatků, neplnila však řádně svou povinnost platit televizní poplatky a vznikl jí tak dluh ve výši 945 Kč. Soud posuzoval nárok žalobkyně podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, v platném znění. Protože žalovaná dlužnou částku za jednotlivé měsíce neuhradila ve lhůtách splatnosti, uložil soud žalované podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni vedle plnění i úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a který žalobkyně kapitalizovala k datu vyhotovení žaloby, tj. [datum], částkou 92,26 Kč Počátek prodlení žalované je datován od 16. dne příslušného kalendářního měsíce, neboť podle § 7 odst. 2 zákona 348/2005 Sb. je televizní poplatek fyzické osoby splatný nejpozději do 15 -tého dne každého kalendářního měsíce. Lze uzavřít, že žalobkyně listinnými důkazy prokázala svůj nárok, proto soud vyhověl žalobě v plném rozsahu, tak, jak je uvedeno ve výroku ad) I. tohoto rozsudku. 5. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu za splnění podmínek § 142a o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle ustanovení § 14b) písm. c) odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 14b) písm. c) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 945 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby a 21 % DPH z odměny. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. jako návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře a je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát. Dle principu proporcionality však soud s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu I ÚS 3923/11 nebo IV. 3859/17 za použití § 150 o. s. ř. výjimečně náklady řízení nepřiznal v plné výši, ale snížil je na částku odpovídající jednonásobku vymáhané jistiny, když se mu tato částka jeví spravedlivější a adekvátní složitosti věci, když je nutno zohlednit, že se jedná o bagatelní věc, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, který nemohl ovlivnit sjednání podmínek smlouvy. Princip přiměřenosti náhrady nákladům obsažen v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, pro Českou republiku závazné od 1. 1. 2009. V něm je zásada přiměřenosti nákladů k předmětu řízení zakotvena v druhé větě článku 16 a je přímo aplikovatelné a závazné i pro národní soudy a má přednost před vnitrostátním právem a každý obecný soud je povinen je aplikovat ve své rozhodovací činnosti přednostně. Náklady řízení tak soud stanovil ve výši 1 000 Kč.