5 C 124/2021-27 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím. Požadovaná částka představuje náklady na pobyt a ošetření žalovaného v Protialkoholní záchytné stanici [obec] dne [datum], kterou provozuje žalobkyně. Žalovaný svůj dluh v uvedený den uznal co do důvodu a výše, avšak doposud žalobkyni ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že fakturou [číslo] ze dne [datum] a splatnou dne [datum], žalobkyně vyúčtovala žalovanému za jeho ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici [obec] částku 3 000 Kč. Žalovaný zároveň dne [datum] svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej žalobkyni uhradit do 30 dnů ode dne uznání. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky rovněž předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou téhož dne. 4. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, mimo jiné platí, že osoba, která pod vlivem alkoholu nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici. Podle § 89e odst. 1 téhož zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. 5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 7. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný byl dne [datum] ošetřen a pobýval v protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní, v důsledku čehož mu vznikla v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními povinnost uhradit žalobkyni náklady na pobyt a ošetření v celkové výši 3 000 Kč. Tento svůj dluh žalovaný stvrdil také v uznání dluhu, které s ním bylo sepsáno dne [datum]. Tím se zde uplatnila vyvratitelná právní domněnka o existenci dluhu v době jeho uznání. Tato domněnka pak nebyla v řízení žalovaným nikterak zpochybněna či vyvrácena. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani ve lhůtě splatnosti, která nastala za 30 dnů ode dne uznání dluhu, ani ve lhůtě pozdější. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu a žalovaného zavázal k úhradě částky 3 000 Kč včetně úroků z prodlení z této částky za dobu od 23. 6. 2020 do zaplacení. 8. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu - žaloba, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.