6 C 136/2020-156 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 171 836,91 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovanou č. 1 uzavřela nejprve dne 29. 9. 2008 smlouvu o stavebním spoření a následně dne 25. 11. 2008 na základě žádosti žalované č. 1 smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření do výše 220 000 Kč. Jednalo se o úvěr na bytové potřeby za účelem změny a údržby rodinného domu zajištěný ručením osobou žalovaného č. 2 na základě jeho ručitelského prohlášení ze dne 25. 11. 2008. Žalovaná č. 1 čerpala na úvěr celkem 220 000 Kč. Žalovaná č. 1 však sjednané splátky úvěru řádně neplatila, a žalobkyně proto dopisem ze dne 6. 8. 2019 odstoupila od smlouvy a celý dluh zesplatnila ke dni 31. 8. 2019. Na žalovaných se domáhala jednak zaplacení zbývající dlužné jistiny ve výši 151 705,20 Kč, smluvních úroků ve výši 19 631,71 Kč, poplatků za upomínky ve výši 500 Kč, sjednaného úroku ve výši 6,7 % ročně z částky 152 205,20 Kč za dobu od 1. 9. 2019 do zaplacení a zároveň i úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 152 205,20 Kč za dobu od 1. 9. 2019 do zaplacení. K okolnostem uzavření smlouvy, zejména k tomu, jakým způsobem žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované č. 1 a ručitele žalovaného č. 2, žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy ověřovala bonitu obou žalovaných s tím, že ověřovala příjmy a výdaje obou žalovaných a zjištěné údaje byly zaznamenány do žádosti o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření a zaznamenány do příloh ke schválení meziúvěru ze stavebního spoření. 2. Podáními ze dne 5. 10. 2020 a 23. 7. 2021 vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět co do částky 19 631,71 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 152 205,20 Kč za období od 1. 9. 2019 do 4. 9. 2020 a smluvního úroku ve výši 6,70 % ročně z částky 152 205,20 Kč za období od 1. 9. 2019 do 6. 3. 2020, částky ve výši 3 809,83 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 152 205,20 Kč za období od 5. 9. 2020 do 2. 11. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 151 210,10 Kč za období od 3. 11. 2020 do 4. 12. 2020, smluvního úroku ve výši 6,70 % ročně z částky 152 205,20 Kč za období od 7. 3. 2020 do 2. 11. 2020 a smluvního úroku ve výši 6,70 % ročně z částky 151 250,10 Kč za období od 2. 11. 2020 do 4. 12. 2020, a to z důvodu částečné úhrady pohledávky po podání návrhu na zahájení řízení platbami v celkové výši 55 000 Kč v době od 3. 2. 2020 do 4. 12. 2020. 3. Žalovaná č. 1 se k žalobě nevyjádřila. 4. Žalovaný č. 2 nárok žalobkyně v celém rozsahu odmítl a argumentoval neexistencí ručitelského závazku z důvodu neplatností úvěrové smlouvy pro nedostatek posouzení úvěruschopnosti žalované č. 1 v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Dále poukázal na to, že byl při sjednání ručitelského závazku úmyslně žalovanou č. 1 uveden v omyl, tím že mu uvedla nepravdivé skutečnosti týkající se splacení úvěru ve lhůtě dvou měsíců od uzavření smlouvy o úvěru. 5. Soud dospěl na základě provedených důkazů k následujícím skutkovým zjištěním. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření [číslo] ze dne 29. 9. 2008, zaevidování smlouvy o stavebním spoření ze dne 3. 10. 2008 a všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou č. 1 byla dne 29. 9. 2008 uzavřena smlouva o stavebním spoření s cílovou částkou 220 000 Kč. Mezi žalobkyní jako věřitelkou a žalovanou č. 1 jako dlužníkem byla dále dne 25. 11. 2008 uzavřena smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] na základě které byl žalované č. 1 k její žádosti vyplacen úvěr ze stavebního spoření do částky 136 400 Kč a meziúvěr celkem ve výši 220 000 Kč, a to dle žádosti o čerpání a výpisu z meziúvěrového účtu dne 23. 1. 2009 bankovním převodem částka 143 800 Kč, dne 17. 2. 2009 bankovním převodem částka 74 000 Kč a částka 2 200 Kč jako poplatek za poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření dle článku V. bodu 4 smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření. Z článku II. bodu 1 smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření vyplývá, že k datu sepsání návrhu smlouvy byla na účtu stavebního spoření žalované č. 1 celkem částka 1 155 Kč a žalovaná č. 1 se zavázala provádět pravidelné měsíční vklady ve výši 635 Kč. V článku II. bodě 4 a 6 téže smlouvy byl sjednán úrok ve výši 6,2 % ročně s možností zvýšení úrokové sazby o 0,5 procentního bodu pro případ nedostatečného provádění vkladů dle smluvních ujednání. V článku III. bodě 1 smlouvy bylo k zajištění splacení pohledávek žalobkyně zřízeno zástavní právo k zůstatku na účtu stavebního spoření a dále ručení třetí osobou žalovaného č. 2 Součástí smlouvy byly obecné úvěrové podmínky [právnická osoba] a všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření. 6. Žádost o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření byla sepsána s žalovanou č. 1 dne 1. 10. 2008. V obsahu žádosti je jako účel úvěru zaškrtnuta možnost "údržba, změna, modernizace" a dále je zaškrtnuta možnost, že se jedná o "rodinný dům". Ohledně žalované č. 1 je v žádosti uvedeno, že je svobodná, státní příslušnosti České republiky, jako místo trvalého pobytu je uvedena adresa [adresa], jako datum nástupu do zaměstnání je udán den 16. 6. 2008 a průměrný čistý měsíční příjem je vyčíslen na 7 795 Kč. Ohledně žalovaného č. 2 je v žádosti uvedeno, že je svobodný, státní příslušnosti České republiky, jako místo trvalého pobytu je uvedena adresa [adresa žalovaného], jako datum nástupu do zaměstnání je udán den 1. 5. 2005 a průměrný čistý měsíční příjem je vyčíslen na 10 410 Kč. Průměrné čisté měsíční příjmy žalovaných byly ověřeny potvrzeními o příjmu ze dne 26. 9. 2008 a 1. 10. 2008. Z příloh ke schválení žádosti o poskytnutí meziúvěru ze dne 16. 10. 2008 soud zjistil, že žalobkyně ověřila u obou žalovaných před uzavřením úvěrové smlouvy jak měsíční výši závazků, tak nákladů na osobu a domácnost žalovaných. 7. V písemném prohlášení ručitele podle § 303 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ze dne 24. 11. 2008, obsahujícím úředně ověřený podpis ručitele, žalovaný č. 2 prohlásil, že v plné výši uspokojí veškeré pohledávky, které vzniknou ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] která bude uzavřena, jestliže tak neučiní žalovaná č. 1 a že byl řádně seznámen se svými právy a povinnostmi ručitele. Obsahem prohlášení bylo rovněž řádné označení dlužníka, věřitele, ručitele a úvěrové smlouvy, za závazky dlužníka z ní vyplývající bylo ručení převzato. 8. Průběh splácení meziúvěru je zachycen ve výpise z meziúvěrového účtu. Výpisem z úvěrového účtu má soud za prokázané, že žalovaná č. 1 řádně a včas nehradila sjednané splátky a k datu 31. 8. 2019 činil dluh 181 836,91 Kč. 9. V souladu s částí IV písmeno J odstavec 1) písmeno b) obecných úvěrových podmínek je věřitel oprávněn od úvěrové smlouvy odstoupit, nebo ji vypovědět, případně požadovat okamžité splacení celého poskytnutého meziúvěru/úvěru, včetně příslušenství a sankcí, jestliže je dlužník v prodlení se zaplacením více než dvou splátek úvěru nebo úroků z meziúvěru nebo jedné takové splátky po dobu delší než 3 měsíce, totéž platí i v případě, že dlužník neprovádí sjednané měsíční vklady. 10. Přípisem ze dne 6. 8. 2019, odeslaným dle dodejky téhož dne, žalobkyně odstoupila od smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] v důsledku nesplácení úvěru a zároveň vyzvala žalovanou č. 1 k úhradě pohledávky ve výši 181 836,91 Kč ve lhůtě do 31. 8. 2019. Přípisem ze dne 4. 9. 2019, odeslaným dle dodejky téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovaného [číslo] k plnění na základě prohlášení ručitele vztahujícího se ke smlouvě o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] v důsledku odstoupení žalobkyně od smlouvy a neuspokojení závazků ze strany žalované č. 1 ve stanovené lhůtě do 31. 8. 2019. 11. Žalovaná č. 1 byla vyzvána k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou ze dne 17. 1. 2020, odeslanou téhož dne. Rovněž žalovaný č. 2 byl vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou ze dne 17. 1. 2020, odeslanou téhož dne. 12. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. 7. 2017 č. j. KSBR 30 INS 14512/2017 byl zjištěn úpadek žalované č. 1 a bylo povoleno její oddlužení. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2019 č. j. KSBR 30 INS 14512/2017 bylo oddlužení žalované č. 1 zrušeno a insolvenční řízení zastaveno z důvodu neplnění podstatných povinností dlužníka, nemožnosti splnit podstatnou část splátkového kalendáře a zcela nepostačujícího majetku dlužníka pro uspokojení věřitelů. 13. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen "obch. zák."). Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku (dále jen "o. z.)., který ho zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právním