6 C 175/2021-38 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 394,02 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných plateb za poskytnuté služby třetích stran na základě účastnické smlouvy [číslo] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně [příjmení] [právnická osoba], které právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému na základě dokladů [číslo] nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč. 2. Podáním ze dne vzala žalobkyně svůj návrh ohledně částky 517,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 517,96 Kč od 5. 5. 2019 do zaplacení zpět. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací k telefonním číslům [číslo] a [číslo] (účastnická smlouva ze dne [datum] [číslo] účastnická smlouva ze dne [datum] [číslo] fakturační skupina [číslo] všeobecné podmínky). Žalovaný neuhradil vyúčtování služeb třetích stran (služba placení formou SMS a M Platby), které byly vyúčtovány v souladu s ustanovením čl. 3 2. 3 a čl. 4 všeobecných podmínek celkem částkou 10 876,06 Kč (vyúčtování [číslo] ve výši 0,50 Kč, splatné dne 4. 5. 2018, vyúčtování [číslo] ve výši 0,03 Kč, splatné dne 7. 8. 2018, vyúčtování jistina [číslo] ve výši 399,95 Kč, splatné dne 3. 9. 2018, vyúčtování [číslo] ve výši 1 716,96 Kč, splatné dne 4. 10. 2018, vyúčtování [číslo] ve výši 1 417,96 Kč, splatné dne 3. 11. 2018, vyúčtování [číslo] ve výši 948,95 Kč, splatné dne 4. 12. 2018, vyúčtování [číslo] ve výši 517,96 Kč, splatné dne 3. 1. 2019, vyúčtování [číslo] ve výši 1 527,96 Kč, splatné dne 3. 2. 2019, vyúčtování [číslo] ve výši 399,95 Kč, splatné dne 6. 3. 2019, vyúčtování [číslo] ve výši 1 714,96 Kč, splatné dne 3. 4. 2019, vyúčtování [číslo] ve výši 948,95 Kč, splatné dne 3. 6. 2019, vyúčtování [číslo] ve výši 1 041,96 Kč, splatné dne 4. 7. 2019, vyúčtování [číslo] ve výši 239,97 Kč, splatné dne 3. 8. 2019). 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2018). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2020). Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána (předžalobní výzva ze dne 8. 12. 2020). 6. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 96 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 8. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu v části, v níž se domáhala zaplacení částky 517,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 517,96 Kč od 5. 5. 2019 do zaplacení zpět, a to ještě před jednáním ve věci, soud řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. částečně zastavil. 9. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě účastnické smlouvy poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, tedy žalovanému v souladu se smluvními podmínkami zprostředkovala platební služby ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. poskytované třetími subjekty, které dle smluvních podmínek byla oprávněna účtovat výhradně žalobkyně. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný cenu poskytnutých platebních služeb v celkové výši 10 876,06 Kč neuhradil, je nárok žalobkyně důvodný, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud návrh žalobkyně co do zaplacení nákladů na vymáhání v paušalizované výši 300 Kč zamítl, neboť žalobkyně vynaložení nákladů spojených s vymáháním uvedených pohledávek v uvedené výši soudu neprokázala. 10. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch celkem v částce 13 634 Kč (96 %) a neúspěch celkem v částce 422 Kč (3 %). Žalobkyně má nárok na náklady v poměru odpovídajícím rozdílu úspěchu v řízení a úspěchu žalovaného, tedy celkem v rozsahu 93 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 176,06 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezená nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Opakovanost používaného vzoru je zd. soudu známa z jeho úřední činnosti. Celkem náklady řízení činí 2 252 Kč a žalobkyně má nárok na 93 %, tedy 2 094,36 Kč.