6 C 199/2021-69 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení dlužné částky 18 440 Kč s příslušenstvím z titulu dohody o uznání dluhu ze dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný dne [datum] písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 30 440 Kč, vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a zároveň se zavázal dlužnou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách do [datum] (uznání dluhu co do důvodu a výše ze dne [datum], písemný dodatek [číslo] ze dne [datum]). 4. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána (předžalobní výzva ze dne [datum], podací arch ze dne [datum]). 5. Podle § 3028 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 6. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 440 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení představující neuhrazený dluh vzniklý z důvodu peněžité pohledávky žalovaného vůči společnosti [právnická osoba] Žalovaný tento svůj dluh uznal co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 o. z., přičemž dle vyvratitelné právní domněnky se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznáním dluhu dochází k přesunu důkazního břemene na žalovaného, který musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož splnění se žalobkyně na něm domáhá, neexistuje. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o. s. ř. takovou skutečnost za prokázanou (srov. například rozsudky Nejvyššího ze dne 24. 3. 2015, sp. zn. 32 Cdo 1174/2014, ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1801/2013, ze dne 29. 2. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1370/2014, nebo usnesení ze dne 30. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3902/2012). Protože domněnka o existenci dluhu v době uznání v řízení nebyla nikterak vyvrácena, soud považuje žalobu v rozsahu tohoto uznaného a splatného, avšak dosud neuhrazeného závazku za důvodnou, a tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud současně vyhověl i co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení od [datum], když tento požadavek je v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 071 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 440 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů a 150 Kč za jeden úkon právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 221 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezená nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Opakovanost používaného vzoru a četnost podávání takovéhoto typového návrhu u Okresního soudu v Hodoníně je zd. soudu známa z jeho úřední činnosti