13 C 155/2022-21 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 1 044 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný dne 6. 6. 2021 použil hromadný dopravní prostředek provozovaný právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], bez toho, že by se mohl při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Zažalovaná částka představuje přirážku k jízdnému 1 000 Kč a jízdné ve výši 44 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dlužné částky požadovala žalobkyně po žalovaném také zaplacení úroku z prodlení, a to v zákonné výši za období ode dne následujícího po dni provedené přepravní kontroly do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný se dne 6. 6. 2021 přepravoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], aniž se mohl přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem. Z tohoto důvodu bylo žalovanému na základě předloženého průkazu totožnosti vystaveno Potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, v němž mu byla k nezaplacenému jízdnému 44 Kč přiúčtována přirážka k jízdnému 1 000 Kč. Jízdné i zmíněná přirážka byly žalovanému vyúčtovány v souladu s doloženým tarifem pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. 4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2021, byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 zákona č. 82/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením ze dne 16. 12. 2021, kterým byl vyzván i k uhrazení dlužné částky. 5. Z předložených listin má soud za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 o.z., dle kterého„ smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné“. Citované ustanovení je rozvedeno v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, které stanoví, že„ uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu.“ Jelikož žalovaný přepravní řád právní předchůdkyně žalobkyně porušil tím, že se přepravoval dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně bez platné jízdenky, vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni kromě samotného jízdného rovněž přirážku k tomuto jízdnému, a to na základě § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dle kterého„ je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu.“ Tato přirážka byla ze strany žalobkyně účtována ve výši stanovené tarifem a výše přirážky byla určena v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách, který stanoví, že„ výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč“ 6. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 o. z. Tento úrok žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně advokátu podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.