13 C 274/2021-17 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 505 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění k [datum], žalovaný však sjednané pojistné řádně neplatil a za období od 25. 9. 2020 do 8. 2. 2021 zůstal žalobkyni dlužen 205 Kč na pojistném a 300 Kč na nákladech za upomínání. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu žalobkyně požadovala též zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to pouze za období od 2. 1. 2021, tj. ode dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy, do 19. 7. 2021, tj. do dne podání žaloby, v celkové výši 23 Kč. 1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 1. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 1. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli s počátkem pojištění dne [datum], v níž se žalovaný zavázal platit roční pojistné ve výši 620 Kč. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil a byl proto dopisem ze dne 9. 11. 2020 upozorněn na skutečnost, že žalobkyně eviduje neuhrazené pojistné a že pokud dlužné pojistné neuhradí nejpozději do 31. 12. 2020, tak dojde k zániku pojištění. Dopisem ze dne 13. 1. 2021 pak byl žalovanému oznámen zánik pojistné smlouvy ke dni 31. 12. 2020 pro neplacení pojistného. Dle doloženého vyúčtování pojistné smlouvy činil dluh žalovaného ke dni zániku pojistné smlouvy celkově 505 Kč, kdy co do částky 205 Kč se jednalo o dlužné pojistné a co do částky 300 Kč se jednalo o poplatek za upomínání, který byl účtován v souladu s doloženým Sazebníkem. K úhradě dlužné částky byl žalovaný dále vyzván dopisem ze dne 9. 2. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2021. 1. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření pojistné smlouvy tak, jak ji upravoval § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě účinného do 31. 12. 2013:„ Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.“ Datum vzniku pojištění bylo ujednáno přímo ve smlouvě na [datum] a k tomuto datu vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo na pojistné, neboť § 12 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě stanoví, že„ (1) Právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak.“ 1. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy nedostál, soud proto žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na zaplacení dlužného pojistného a poplatku za upomínání vyúčtovaného v souladu se sazebníkem. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni v souladu s § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 právo požadovat úroky z prodlení:„ (2) Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.“ Úrok z prodlení přitom žalobkyně požadovala nikoli ode dne prodlení s dlužnými splátkami pojistného, ale až ode dne 2. 1. 2021 a pouze do podání žaloby v zákonné výši. 1. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by odměna advokáta měla být určena bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, což zdůvodňuje skutečností, že žalobkyně nabízí nepřeberné množství pojistných produktů, které se řídí různými zákony a různými pojistnými podmínkami s různou časovou působností. V ustanovení § 14b je jednoznačně uvedeno, v jakých případech je třeba toto ustanovení aplikovat. Jedná se o řízení, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v nichž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, přičemž tyto žaloby, v nichž je změněn pouze název pojistného produktu, datum uzavření a zániku smlouvy a dlužná částka, žalobkyně podává opakovaně (viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 22 C 77/2017, sp. zn. 13 C 146/2016 či sp. zn. 13 C 68/2017). Skutečnost, že se jedná o různé pojistné produkty, nemůže vést k závěru, že se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, neboť obdobnost spočívá v tom, že žalobkyně opakovaně podává žaloby proti různým osobám, nicméně se však stále jedná o vymáhání pohledávek z neuhrazeného pojistného. Aplikace zákonných ustanovení zde nevyžaduje žádné složité právní posouzení, a ačkoli se může právní kvalifikace v určitých případech lišit, nejedná se o žádnou zásadní odlišnost. Žaloba byla podána dne 19. 7. 2021, přičemž na žaloby podané po datu 1. 7. 2014 je třeba aplikovat zmíněné ustanovení § 14b o náhradě nákladů řízení v případech v tomto ustanovení specifikovaných. 1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupkyně žalobkyně učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč, avšak v ustanovení § 14b odst. 4 advokátního tarifu je celková výše odměna omezena výší tarifní hodnoty, která v tomto případě činí 505 Kč a právní zástupkyni žalobkyně tak náleží odměna v této výši. Dále právní zástupkyni žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 1 374,05 Kč.