13 C 302/2021-32 — Okresní soud v Hodoníně

1. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] se na žalovaném domáhal zaplacení částky 2 744 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřel„ [anonymizováno 5 slov]“ [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum]. Žalovaný však sjednané pojistné řádně a včas neplatil, v důsledku čehož došlo k zániku pojištění ke dni 16. 10. 2020, a zůstal právnímu předchůdci žalobkyně dlužen na neuhrazených splátkách pojistného zažalovanou částku (konkrétně se jednalo o část splátky pojistného splatné ke dni 1. 7. 2020 ve výši 245 Kč, o splátku pojistného splatnou ke dni 1. 8. 2020 ve výši 993 Kč, o splátku pojistného splatnou ke dni 1. 9. 2020 ve výši 993 Kč a o splátku pojistného splatnou ke dni 1. 10. 2020 ve výši 513 Kč). Právní předchůdce žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou požadoval také zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé jednotlivé splátky pojistného do zaplacení. 2. Jelikož došlo v průběhu řízení ke sloučení právního předchůdce žalobkyně se žalobkyní a v důsledku toho k zániku právního předchůdce žalobkyně a ke vstupu žalobkyně do právního postavení jejího právního předchůdce, rozhodl soud usnesením č. j. 13 C 302/2021-22 ze dne 5. 1. 2022 o tom, že v řízení bude dále pokračováno s žalobkyní. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listin soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva s počátkem pojištění ke dni [datum], jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění zahrnující konkrétně pojištění pro případ smrti, připojištění pro případ smrti s klesající pojistnou částkou, připojištění pro případ trvalého tělesného poškození následkem úrazu, připojištění denní dávky pro případ pracovní neschopnosti, připojištění pro případ závažných onemocnění a připojištění pro případ invalidity. V této smlouvě se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 23 209 Kč splatné měsíčně po 1 061 Kč. Následně došlo na podkladě žádosti žalovaného ke změně pojistné smlouvy s účinností od 1. 8. 2019, a to konkrétně v tom smyslu, že jejím předmětem již nebylo pojištění pro případ smrti s klesající pojistnou částkou. V důsledku této změny došlo ke snížení měsíčního pojistného na 993 Kč měsíčně, jak je zřejmé z přiložené přílohy k žádosti o změnu pojistné smlouvy. Dopisem ze dne 23. 8. 2020 byl žalovaný upozorněn na neuhrazené pojistné a byl vyzván k jeho úhradě s tím, že pokud nebude toto pojistné uhrazeno do 16. 10. 2020, dojde tímto dnem k zániku pojištění. Žalovaný ani přes výzvu dlužné pojistné neuhradil, v důsledku čehož došlo dnem 16. 10. 2020 k zániku pojistné smlouvy pro neplacení pojistného, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26. 11. 2020, v němž byl žalovaný také vyzván k úhradě nedoplatku pojistného v částce 2 744 Kč. Dále byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván i předžalobní upomínkou ze dne 14. 6. 2021. 1. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření pojistné smlouvy tak, jak ji upravuje § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ (1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ Datum vzniku pojištění bylo ujednáno přímo ve smlouvě k [datum] a k tomuto datu vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na pojistné, neboť § 2783 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že„ (1) Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.“ 1. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy nedostál, neboť neuhradil část pojistného splatného ke dni 1. 7. 2020, pojistné splatné ke dni 1. 8. 2020, pojistné splatné ke dni 1. 9. 2020 a pojistné splatné ke dni 1. 10. 2020. Z tohoto důvodu došlo k zániku pojištění ke dni 16. 10. 2020, a to v souladu s § 2804 občanského zákoníku:„ Upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.“ V důsledku fúze přešlo na žalobkyni veškeré jmění jejího právního předchůdce a žalobkyně je tak aktivně legitimována k vymáhání pohledávky představované dlužným pojistným. Soud tedy žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na zaplacení dlužného pojistného. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úroky z prodlení přitom byly požadovány vždy od prvního dne prodlení v zákonné výši. 1. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 1. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). V daném případě jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně (respektive ze strany jejího právního předchůdce) ke zdejšímu soudu (srov. např. řízení vedená pod sp. zn. 10 C 247/2019, sp. zn. 20 C 234/2016 či sp. zn. 10 C 69/2016) a je tak třeba při určení výše náhrady nákladů řízení aplikovat § 14b advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.