13 C 31/2022-24 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 8 034,89 Kč s příslušenstvím s tím, že se zčásti jedná o cenu za plyn dodaný žalované v období od 21. 5. 2020 do 29. 9. 2020 (po započtení uhrazených záloh), který žalované dodávala na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi účastníky dne [datum] (částka 315,89 Kč), zčásti se jedná o pojistné za pojištění domácnosti, k němuž žalovaná ve zmíněné smlouvě přistoupila (částka 219 Kč), zčásti se jedná o součet smluvních pokut za prodlení žalované s platbami přesahující 10 dní (3 x 100 Kč), zčásti se jedná o smluvní pokutu za porušení povinnosti žalované odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě (částka 7 200 Kč), která byla sjednána ve výši 400 Kč měsíčně a je účtována za období od října 2020, tj. od měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k ukončení dodávek plynu, do března 2022, tj. do měsíce, v němž mělo dojít k řádnému ukončení smlouvy uplynutím sjednané doby, tedy za dobu osmnácti měsíců. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalované požadovala také zaplacení úroku z prodlení, který požadovala z dlužné ceny za odebraný plyn ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury do zaplacení a z dlužného pojistného ode dne následujícího po splatnosti pojistného v zákonné výši. 1. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 1. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že účastnice dne [datum] uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky plynu na dobu 22 měsíců s možností automatického prodloužení smlouvy o 22 měsíců do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Žalobkyně se zavázala dodávat žalované plyn a zajistit službu distribuční soustavy do uvedeného odběrného místa a žalovaná se zavázala za odebraný plyn a související služby zaplatit cenu stanovenou žalobkyní a za službu distribuční soustavy a ostatní regulované služby cenu regulovanou stanovenou rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Ve smlouvě byla pro případ, že ze strany žalobkyně dojde k ukončení smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalované souvisejících s dodávkou plynu, sjednána povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 400 Kč zahrnující též případnou škodu vzniklou žalobkyni neodebráním nasmlouvaného množství plynu za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce trvání smlouvy. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení žalované s platbou přesahující 10 dní. Dle článku 8.4. obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy mimo jiné v případě opakovaného neplnění smluvených platebních povinností ze strany žalované, které nebudou splněny ani po předchozí výzvě. Zálohy na období od 21. 5. 2020 do 20. 5. 2021 byly stanoveny v plánu záloh a plateb ve výši 1 200 Kč měsíčně. Dopisy ze dne 21. 8. 2020 a 2. 9. 2020 byla žalovaná upozorněna na neuhrazené zálohy po splatnosti a byla obeznámena s tím, že pokud tyto zálohy neuhradí, dojde ze strany žalobkyně k ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Následně žalobkyně dopisem ze dne 6. 10. 2020 odstoupila od předmětné smlouvy z důvodu opakovaného porušování platebních povinností ze stany žalované. Vyúčtováním smluvní pokuty č. 2022 ze dne 30. 9. 2020 byla žalované vyúčtována celková částka 7 200 Kč, kdy se jednalo o souhrn smluvních pokut ve výši 400 Kč měsíčně za předčasné ukončení smlouvy, respektive za porušení povinnosti žalované odebírat od žalobkyně plyn, která byla účtována za dobu 18 měsíců. Vyúčtováním dodávky plynu při ukončení smlouvy [číslo] ze dne 6. 10. 2020 splatným ke dni 26. 10. 2020 byla žalované za odebraný plyn v období od 21. 5. 2020 do 29. 9. 2020 vyúčtována částka 315,89 Kč (po odečtení záloh ve výši 1 201 Kč) a smluvní pokuta v částce 200 Kč za prodlení s úhradou záloh za měsíc červenec 2020 a srpen 2020, k jejichž zaplacení byly žalovaná dříve vyzvána upomínkami ze dne 4. 8. 2020 a 2. 9. 2020. Fakturou [číslo] ze dne 16. 11. 2020 byla žalované vyúčtována smluvní pokuta 100 Kč za prodlení s úhradou shora uvedené faktury za plyn. K úhradě všech shora uvedených dlužných částek byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 8. 12. 2020. Žalovaná se dále přihlásila jakožto pojištěná k pojistné smlouvě uzavřené mezi žalobkyní jako pojistníkem a společností [právnická osoba] jako pojistitelem, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti s počátkem pojištění ke dni 15. 6. 2020 a zavázala se hradit úhradu za pojištění ve výši 219 Kč měsíčně. K úhradě neuhrazené měsíční úhrady za pojištění splatné ke dni 15. 7. 2020 byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 7. 4. 2021. 1. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce plynu dle § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, který stanoví, že„ smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.“ Na základě této smlouvy žalobkyně dodávala žalované do jí označeného odběrného místa plyn v dotčeném období. Žalovaná však cenu za odebraný plyn v plné výši neuhradila a soud ji proto k zaplacení dlužné částky ve výši 315,89 Kč zavázal. Mezi účastníky byly v rámci této smlouvy sjednány smluvní pokuty tak, jak to umožňuje ustanovení § 2048 odst. 1 občanského zákoníku:„ (1) Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Pokud jde smluvní pokutu za prodlení s úhradou platby přesahující 10 dnů ve výši 100 Kč, tak tato se jeví soudu jako přiměřená ve vztahu k zajišťované povinnosti. Soud vzal v úvahu rovněž skutečnost, že tuto pokutu je žalobkyně oprávněna účtovat teprve poté, co žalovaná dlužnou částku neuhradí ani do deseti dnů po splatnosti. Žalované je tak poskytnuta dostatečná lhůta k tomu, aby svůj splatný dluh uhradila po jeho splatnosti zcela bez sankce. Co se týče požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 7 200 Kč v souvislosti s odstoupením od smlouvy pro opakované porušení povinností žalované, má soud za to, že dle aktuálně účinné úpravy občanského zákoníku nic nebrání tomu, aby byl vznik práva na smluvní pokutu vázán kromě porušení právní povinnosti na další právní skutečnost, kterou je v daném případě odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně z důvodu porušení povinnosti ze strany žalované, jelikož takové ujednání není zakázáno, a je tudíž přípustné, jak konstatoval rovněž Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 ze dne 30. 10. 2019. Výši této smluvní pokuty v částce 400 Kč měsíčně za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce trvání smlouvy lze hodnotit jako přiměřenou kompenzaci žalobkyně za předčasné ukončení smluvního vztahu. Soud tedy vyhověl také požadavku žalobkyně na přiznání smluvních pokut. Konečně žalovaná přistoupila jakožto pojištěná k pojistné smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a pojišťovnou v souladu s § 2758 odst. 1 občanského zákoníku:„ (1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.! Uzavřením smlouvy vyslovila souhlas s placením úhrady za pojištění odpovídající výši pojistného žalobkyni. I k zaplacení této úhrady tedy soud žalovanou zavázal. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok z prodlení pak žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši. 1. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu. 1. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé). V daném případě jde zcela jednoznačn