13 C 54/2021-61 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 2 649,70 Kč s tím, že částka představuje nepovolený debetní zůstatek, který vznikl na účtu žalovaného vedeném u právního předchůdce žalobkyně - společnosti [právnická osoba] na základě uzavřené smlouvy o účtu a který žalovaný ani přes upomínání nevyrovnal. Pohledávka za žalovaným představovaná nepovoleným debetním zůstatkem byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje vedle dlužné jistiny s ohledem na prodlení žalovaného také zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 185,31 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny za období od 2. 3. 2019 do zaplacení. 1. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o finančních službách, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal vést žalovanému účet číslo [bankovní účet] a účtovat mu za vedení tohoto účtu a další služby, včetně služby„ [příjmení] [anonymizována dvě slova]“, ceny dle ceníku s tím, že podmínky v této smlouvě výslovně neupravené se budou řídit Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] Předmětný„ [právnická osoba] pro bankovní obchody“ svého právního předchůdce pak žalobkyně také doložila. Na základě tohoto ceníku byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn žalovanému vedle jednotlivých poplatků účtovat i náklady spojené s prodlením, které měly být účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč. Dle přílohy k této smlouvě byla žalovanému k jeho účtu vydána debetní karta s limitem pro výběr hotovosti ve výši 20 000 Kč za den, limitem pro platby u obchodníků ve výši 50 000 Kč za den a limitem pro platby na internetu ve výši 5 000 Kč za den. V souladu s článkem 9.3 Všeobecných obchodních podmínek byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn bez souhlasu žalovaného čerpat peníze z jeho účtu mimo jiné při započtení nebo zúčtování svých splatných pohledávek za žalovaným. V článku 9.4 pak bylo deklarováno, že pokud žalovaný vybere ze svého účtu peníze nebo zaplatí kartou nebo pokud právní předchůdce žalobkyně odečte jím naúčtovanou cenu z účtu žalovaného, na němž nebude dostatek finančních prostředků, vznikne na tomto účtu nepovolený záporný zůstatek a právní předchůdce žalobkyně bude oprávněn účtovat žalovanému platby související s prodlením s úhradou tohoto záporného zůstatku dle ceníku včetně úroku z prodlení. 1. Z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2018 bylo zjištěno, že na konci měsíce ledna 2018 činil zůstatek na tomto účtu - 449,70 Kč (vedle dalších provedených transakcí byly ze strany právního předchůdce žalobkyně z účtu odečteny poplatky za kartové operace ve výši 250 Kč, poplatky za dotazy na zůstatek ve výši 60 Kč a poplatek za službu„ [příjmení] [anonymizována dvě slova]“ ve výši 100 Kč), z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 2. 2018 do 28. 2. 2018 bylo zjištěno, že na konci měsíce února 2018 činil zůstatek na tomto účtu - 549,70 Kč (ze strany právního předchůdce žalobkyně byl z účtu odečten poplatek za službu„ [příjmení] [anonymizována dvě slova]“ ve výši 100 Kč), z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 3. 2018 do 31. 3. 2018 bylo zjištěno, že na konci měsíce března 2018 činil zůstatek na tomto účtu - 1 549,70 Kč (ze strany právního předchůdce žalobkyně byly z účtu odečteny náklady spojené s prodlením ve výši 900 Kč a poplatek za službu„ [příjmení] [anonymizována dvě slova]“ ve výši 100 Kč), z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 4. 2018 do 30. 4. 2018 bylo zjištěno, že na konci měsíce dubna 2018 činil zůstatek na tomto účtu - 2 549,70 Kč (ze strany právního předchůdce žalobkyně byly z účtu odečteny další náklady spojené s prodlením ve výši 900 Kč a poplatek za službu„ [příjmení] [anonymizována dvě slova]“ ve výši 100 Kč) a z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 5. 2018 do 31. 5. 2018 bylo zjištěno, že na konci měsíce května 2018 činil zůstatek na tomto účtu - 2 649,70 Kč (ze strany právního předchůdce žalobkyně byl z účtu odečten poplatek za službu„ [příjmení] [anonymizována dvě slova]“ ve výši 100 Kč). Z doloženého dokumentu označeného jako„ Podklady pre súdné konanie“ je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně dále účtoval žalovanému úrok z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku v zákonné výši od 2. 6. 2018, tj. ode dne následujícího po dni převedení nepovoleného debetního zůstatku na evidenční účet. 1. Dopisem ze dne 1. 6. 2018 byl žalovaný upozorněn, že i přes předchozí upomínání se na jeho účtu nachází nepovolený debetní zůstatek, přičemž pohledávka z tohoto účtu byla převedena na evidenční účet pohledávek. Zároveň byl vyzván k neprodlené úhradě nepovoleného záporného zůstatku a bylo mu sděleno, že právní předchůdce žalobkyně vypovídá uzavřenou smlouvu o účtu i další dohody o službách souvisejících s účtem s účinností k poslednímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém mu byla tato výzva doručena a že k ukončení nedojde pouze tehdy, pokud dluh včas vyrovná. 1. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným představovaná nepovoleným debetním zůstatkem postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 3. 2019. Jednalo se přitom o úplatný převod pohledávek, jak je zřejmé z doložené dohody o úplatě, a jak plyne z doloženého potvrzení o zaplacení kupní ceny, byla kupní cena v plné výši uhrazena dne 1. 3. 2019. 1. K úhradě dlužné částky byl žalovaný dále vyzván upomínkou ze dne 9. 5. 2019. 1. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu ve smyslu § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.“ V důsledku toho, že žalovaný neměl na tomto účtu dostatek finančních prostředků, avšak právní předchůdce žalobkyně i přesto v souladu s obchodními podmínkami provedl transakce z tohoto účtu a rovněž odečetl z tohoto účtu finanční prostředky určené k započtení svých splatných pohledávek za žalovaným, vznikl na účtu žalovaného nepovolený záporný zůstatek, který žalovaný nevyrovnal. Tento záporný zůstatek je pak tedy z převážné části představován poplatky a náklady spojenými s prodlením účtovanými v souladu s ceníkem právního předchůdce žalobkyně a ve zbývající části se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobkyně, který mu umožnil provést úhrady, na které neměl na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků, bezdůvodně obohatil a toto bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vydat tak, jak nu to ukládá § 2991 odst. 1 občanského zákoníku:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Pokud jde o výše blíže specifikované poplatky účtované žalovanému ze strany právního předchůdce žalobkyně, ty byly vždy účtovány v souladu s Ceníkem tvořícím nedílnou součást smlouvy. Účtování obdobných poplatků za bankovní služby je pak u jednotlivých bankovních institucí zcela běžným jevem a jejich výše se v tomto případě nejeví jako nepřiměřená. Jako oprávněně účtované přitom shledal bankovní poplatky konečně také Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. 3725/13 ze dne 10. 4. 2014. Co se týče nákladů ve výši 900 Kč účtovaných žalovanému za prodlení s úhradou dlužných částek, ty jsou pak rovněž požadovány v souladu s doloženým Ceníkem, z něhož je zřejmé, že poplatek v této výši byl žalovanému účtován teprve poté, co byl v prodlení s úhradou již 40. den a posléze 70. den, nikoli třeba již za první den prodlení, tudíž se jeho výše soudu nejeví jako nepřiměřená. 1. Pohledávka za žalovaným vzniklá ze shora uvedeného titulu byla následně v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, který stanoví, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“, postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. 1. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou poplatků a s vydáním bezdůvodného obohacení vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok z prodlení žalobkyně požadovala ode dne následujícího po dni převodu nepovoleného záporného zůstatku na evidenční účet v zákonné výši. 1. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl. 1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 od