20 C 134/2022-51 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 3 544,39 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 108,82 Kč (za dobu od 21. 1. 2020 do 10. 7. 2020), kapitalizovaný úrok ve výši 5 739,46 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 114,2 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 1 430,19 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 20,5 % ročně z částky 2 114,2 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení, úrok 20,5 % ročně z částky 1 430,19 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 448 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 261 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 488 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 337 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplatil, čímž porušil své závazky ze smlouvy, když na předmětnou pohledávku uhradil pouze 17 145,92 Kč nepravidelnými splátkami do 20. 1. 2020, poté uhradil ještě 2 987,56 Kč. 2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 317 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 055 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 989 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 307 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplatil, čímž porušil své závazky ze smlouvy, když na předmětnou pohledávku uhradil pouze 16 313,08 Kč nepravidelnými splátkami do 20. 1. 2020, poté uhradil ještě 2 111,44 Kč. Předmětné pohledávky byly na žalobkyni postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když toto postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že s odbornou péčí byla posouzena schopnost žalovaného splácet zápůjčky, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, když tyto informace byly zaznamenány v zákaznických kartách žalovaného a dále bylo ověřeno, že žalovaný není v insolvenci. Zákaznické karty žalovaného přitom nebyly dohledány, proto je žalobkyně soudu nepředložila. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celou dobu řízení byl nečinný. 4. Soud provedl listinné důkazy, které ke svým tvrzením doložila žalobkyně. Z těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný podepsali tuto smlouvu, přičemž zde bylo uvedeno, že žalovanému byla poskytnuta částka 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 1 448 Kč (kapitalizované úroky), administrativní poplatek ve výši 2 261 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 488 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 337 Kč. 5. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně z titulu výše uvedené smlouvy částku 17 145,92 Kč nepravidelnými splátkami do 16. 1. 2020, dne 21. 1. 2020 uhradil 3 051,08 Kč. 6. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný podepsali tuto smlouvu, přičemž zde bylo uvedeno, že žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 1 317 Kč (kapitalizované úroky), administrativní poplatek ve výši 2 055 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 989 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 307 Kč. 7. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně z titulu smlouvy [číslo] částku 16 313,08 Kč nepravidelnými splátkami do 16. 1. 2020, dne 21. 1. 2020 uhradil 2 047,92 Kč. 8. Výzvou k plnění ze dne 11. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, a to do 26. 11. 2021, výzva mu byla odeslána dne 12. 11. 2021. 9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek, a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, soud zjistil, že pohledávky za poskytnutí peněžitých částek byly postoupeny na současnou žalobkyni. Současně byl žalovaný výzvou v oznámení vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu, který byl dle podacího lístku odeslán 14. 2. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením ze dne 20. 1. 2020, tedy došlo k poustoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, „dále jen o. z.“ 10. Posléze přípisem žalovaný sdělil, že nemůže pohledávku uhradit najednou a žádal o splátkový kalendář (uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy [právnická osoba]). Dále bylo doloženo uznání dluhu ze dne [datum] se splátkovým kalendářem, na základě kterého žalovaný uznal svůj dluh vůči předchůdkyni žalobkyně ve výši 20 833 Kč, vzniklý na základě výše uvedených smluv, a zavázal se jej splácet splátkami ve výši 1 000 Kč do 25. 11. 2019 s tím, že pokud tak neučiní, ztrácí výhodu splátek. 11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele, a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 12. V dané věci se jedná o nárok žalobkyně, vyplývající z jí tvrzených spotřebitelských úvěrů, kdy předchůdkyně žalobkyně měla, na základě smluv o zápůjčce (o spotřebitelských úvěrech ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb.), žalovanému poskytnout částky 11 000 Kč a 10 000 Kč a v těchto smlouvách se dále měli dohodnout na úrocích, administrativních poplatcích a poplatcích za bezhotovostní inkaso. 13. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citované zákonné ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná. 14. Předtím než poskytovatel poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr, je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. <i>15. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je to po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých, do veřejné sociální sítě narušených rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr, snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr, či jiné služby již dříve. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečným nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimáln