20 C 169/2022-32 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení celkové částky 6 570 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná použila hromadný dopravní prostředek právní předchůdkyní žalobkyně společnosti [právnická osoba], bez toho, že by se mohla při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem, a to ve dnech 11. 5. 2019 (vlak [anonymizováno], mezi stanicemi [obec] - [obec]), 1. 1. 2019 (vlak [anonymizováno], mezi stanicemi [obec] - [obec], 1. 1. 2019 (vlak [anonymizováno], mezi stanicemi [obec] – [obec]), 9. 1. 2019 (vlak [anonymizováno] mezi stanicemi [obec] – [obec]), 2. 4. 2019 (vlak [anonymizováno] mezi stanicemi [obec] [obec]) a dne 2. 4. 2019 (vlak [anonymizováno] mezi stanicemi [obec] – [obec]). Zažalovaná částka představuje přirážku ke každému jízdnému ve výši 1 000 Kč, tj. 6* 1 000 Kč, tj. 6 000 Kč a jízdné ve výši 93 Kč (vlak [anonymizováno]), 138 Kč (vlak [anonymizováno]), 24 Kč (vlak [anonymizováno]), 95 Kč (vlak [anonymizováno]), 138 Kč (vlak [anonymizováno]) a 82 Kč (vlak [anonymizováno]). S ohledem na prodlení žalované s úhradou dlužné částky požadovala žalobkyně po žalované také zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni provedené přepravní kontroly. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaná se přepravovala hromadným dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], a to dne 11. 5. 2019 vlakem č. [anonymizována dvě slova], dne 1. 1. 2019 vlakem [číslo] dne 1. 1. 2019 vlakem [číslo] dne 9. 1. 2019 vlakem [číslo] dne 2. 4. 2019 vlakem [číslo] dne 2. 4. 2019 vlakem [číslo] aniž se mohla v každém případě přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem. Z tohoto důvodu bylo žalované na základě předloženého průkazu totožnosti vystaveno Potvrzení o nedodržení [anonymizováno], v němž jí byla pokaždé k nezaplacenému jízdnému přiúčtována přirážka k jízdnému 1 000 Kč. Všechna potvrzení žalovaná podepsala. Samotné jízdné i přirážka k němu pak byla žalované vyúčtována v souladu s doloženým tarifem pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a na základě Smluv o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] včetně Přílohy [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] (pohledávka [číslo]), Přílohy [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] (pohledávka [číslo]) a Přílohy [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] (pohledávka [číslo]) byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Předžalobními upomínkami ze dne 20. 3. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“„ Smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.“ Citované zákonné ustanovení je rozvedeno v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, který stanoví, že„ uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu.“ Jelikož žalovaná přepravní řád právní předchůdkyně žalobkyně porušila tím, že se přepravovala dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně bez platné jízdenky, a to v šesti případech (dne 11. 5. 2019 vlakem č. [anonymizována dvě slova], dne 1. 1. 2019 vlakem [číslo] dne 1. 1. 2019 vlakem [číslo] dne 9. 1. 2019 vlakem [číslo] dne 2. 4. 2019 vlakem [číslo] dne 2. 4. 2019 vlakem [číslo]), vznikla jí povinnost zaplatit žalobkyni kromě samotného jízdného rovněž přirážku k tomuto jízdnému, a to na základě § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dle kterého„ je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu.“ Tato přirážka byla ze strany žalobkyně účtována ve výši stanovené tarifem a výše přirážky byla určena v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách, když výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o.z., když žalobkyně je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. 1. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o.z. Tento úrok pak žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně učinil ve věci 8 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, 6 x výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč, tj. 1 600 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů, tj. 800 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % (504 Kč) z odměny a náhrad advokáta, tj. z částky 2 400 Kč) činí 3 304 Kč. 1. Soud žalobkyni přiznal pouze jeden úkon za převzetí věci, když dle data na upomínkách i sepisu žaloby je zřejmé, že zástupkyně žalobkyně všech šest upomínek převzala současně a byl řešen jako jen případ.