20 C 23/2022-26 — Okresní soud v Hodoníně

1. Na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] žalobkyně žalované dodávala do odběrného místa zemní plyn. Žalobkyně se žalobou nyní domáhá zaplacení částky 10 421 Kč jako nedoplatku za vyúčtovanou spotřebu zemního plynu, částky 200 Kč představující smluvní pokutu za prodlení spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 9 851 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 570 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela se žalobkyní mimo jiné smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do místa spotřeby [celé jméno žalované] [anonymizováno], [obec], jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalované zemní plyn a dále závazek žalované za odebraný zemní plyn a související služby hradit cenu určenou platným ceníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, kde bylo stanoveno, že za každý jednotlivý případ prodlení s platbou byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu 300 Kč. Z faktury – č. [anonymizováno] soud zjistil, že fakturou vyúčtovala žalobkyně žalované částku nedoplatku za spotřebu plynu v době od 30. 3. 2021 do 8. 4. 2021 ve výši 570 Kč. Faktura byla splatná 29. 6. 2021. Z faktury – č. [anonymizováno] soud zjistil, že fakturou vyúčtovala žalobkyně žalované částku nedoplatku za spotřebu plynu v době od 2. 4. 2020 do 29. 3. 2021 ve výši 9 851 Kč. Faktura byla splatná 13. 5. 2021. Fakturou č. [anonymizováno] byla žalované vyúčtována smluvní pokuta ve výši 200 Kč za prodlení s výše uvedenými platbami splatná 8. 4. 2021. Předžalobní upomínky ze dne 22. 3. 2021, 10. 5. 2021, 23. 6. 2021, 26. 7. 2021 byly zaslány žalované s tím, že byla upozorněna, že v případě nezaplacení může být její dluh vymáhán soudně. 4. Soud má na základě písemných listin předložených žalobkyní za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, který stanoví, že„ smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.“ Smluvní vztah mezi účastníky založený smlouvou se řídí energetickým zákonem č. 458/2000 Sb. a dále pak příslušnými ustanoveními občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. o kupní smlouvě. Žalovaná svou povinnost ze smlouvy porušila, když neuhradila vyúčtování služeb dodávky zemního plynu, byla tak povinna žalobkyni uhradit dlužnou částku 10 421 Kč. Z důvodu prodlení žalované jí žalobkyně naúčtovala smluvní pokutu 200 Kč, která byla sjednaná v souladu s § 2048 občanského zákoníku, který stanovuje, že„ sjednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Ustanovení o pokutě bylo čitelné a soud jej nevyhodnotil jako překvapivé, a to i s ohledem na výši pokuty, která kryla běžné náklady vymáhání dlužné částky. Protože dluh žalovaná neuhradila řádně a včas, vzniklo žalobkyni právo rovněž na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z dlužné částky od data její splatnosti dle vyúčtování, a to v souladu s § 1970 občanského zákoníku, který stanovuje, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyni tak soud přiznal požadovaný nárok v plné výši tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za splnění podmínek § 142a o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady řízení uplatněnými v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (žaloba, výzva) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.