20 C 293/2021-30 — Okresní soud v Hodoníně

1. Na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] žalobkyně žalované dodávala do odběrného místa zemní plyn. Žalobkyně se žalobou nyní domáhá zaplacení částky 20 910,15 Kč jako nedoplatku za vyúčtovanou spotřebu zemního plynu, částky 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení, nákladů uplatnění pohledávky 1 200 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 20 910,15 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná jako podnikatelka uzavřela se žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do místa spotřeby [ulice a číslo], [obec], jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalované zemní plyn a dále závazek žalované za odebraný zemní plyn a související služby hradit cenu určenou platným ceníkem. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dnů, byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu 100 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Z faktury – [číslo] soud zjistil, že fakturou vyúčtovala žalobkyně žalované částku nedoplatku za spotřebu plynu v době od 20. 1. 2020 do 1. 4. 2020 ve výši 20 910,15 Kč. Faktura byla splatná 27. 4. 2020. Fakturou [číslo] byla žalované vyúčtována smluvní pokuta ve výši 100 Kč za prodlení s výše uvedenou platbou. Předžalobní upomínka ze dne 10. 6. 2020 byla zaslána žalované (přijímací kniha), byla upozorněna, že v případě nezaplacení, může být její dluh vymáhán soudně. 4. Soud má na základě písemných listin předložených žalobkyní za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou, která jednala jako podnikatel, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, který stanoví, že„ smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.“ Smluvní vztah mezi účastníky založený smlouvou se řídí energetickým zákonem č. 458/2000 Sb. a dále pak příslušnými ustanoveními občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. o kupní smlouvě. Žalovaná svou povinnost ze smlouvy porušila, když neuhradila vyúčtování služeb dodávky zemního plynu, byla tak povinna žalobkyni uhradit dlužnou částku 20 910,15 Kč. Z důvodu prodlení žalované jí žalobkyně naúčtovala smluvní pokutu 100 Kč, která byla ve smlouvě sjednaná v souladu s § 2048 občanského zákoníku, který stanovuje, že„ sjednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Dále žalobkyni vzniklo právo i na náhradu nákladů uplatnění pohledávky v souladu s § 513 občanského zákoníku, který stanovuje, že„ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním“, a to ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože dluh žalovaná neuhradila řádně a včas, vzniklo žalobkyni právo rovněž na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z dlužné částky od data její splatnosti dle vyúčtování, a to v souladu s § 1970 občanského zákoníku, který stanovuje, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyni tak soud přiznal požadovaný nárok v plné výši tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za splnění podmínek § 142a o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 809 Kč Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 841 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za 2 úkony právní služby dle ustanovení § 14b) odst. 1 písm. c) odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 14b) odst. 1 písm. c) odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 300 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 21 010,15 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý tento provedený úkon právní služby a 21 % DPH z 800 Kč, tj. 168 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát, a to např. ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 293/2021, 5 C 239/2021.