CS · EN DE FR brzy

20 C 6/2022-30 — Okresní soud v Hodoníně

ECLI: ECLI:CZ:OSHO:2022:20.C.6.2022.1
Datum: 2022-07-11
Předmět: zaplacení 6 239 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 37 z. č. 266/1994 Sb.", "§ 2550 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.",
["jízdné""peněžité plnění""postoupení pohledávky"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 6 239 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 1879 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 6 239 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne 23. 3. 2019 použil na trase [obec] [obec] hromadný dopravní prostředek provozovaný právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], bez toho, že by se mohl při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem, když při kontrole žalovaný odmítl spolupracovat s vlakvedoucím, byla přivolána hlídka PČR a zaviněním žalovaného došlo ke zpoždění vlaku o 21 minut, tedy zažalovaná částka představuje přirážku za jízdu bez jízdenky 1 000 Kč, jízdné ve výši 39 Kč, přirážku za zastavení vlaku ve výši 1 000 Kč a náhradu za zaviněné zpoždění vlaku ve výši 4 200 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky požadovala žalobkyně po žalovaném také zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni provedené přepravní kontroly. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný se dne 23. 3. 2019 přepravoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], aniž se mohl přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem. Z tohoto důvodu bylo žalovanému na základě předloženého průkazu totožnosti vystaveno Potvrzení o nedodržení [anonymizováno], v němž mu byla k nezaplacenému jízdnému 39 Kč přiúčtována přirážka k jízdnému 1 000 Kč. Samotné jízdné i přirážka k němu pak byla žalovanému vyúčtována v souladu s doloženým tarifem pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Žalovanému byla rovněž vyúčtována přirážka za zastavení vlaku ve výši 1 000 Kč a za 21minut zpoždění, tj. 4 200 Kč. Délka zpoždění byla prokázána oznámením o závadách ze dne 23. 3. 2019 a potvrzením o nedodržení [anonymizováno], když u tohoto byla přítomna policie ČR, konkrétně její příslušník se služebním [číslo]. Na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.“ Citované zákonné ustanovení je rozvedeno v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, který stanoví, že„ uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu.“ Jelikož žalovaný přepravní řád právní předchůdkyně žalobkyně porušil tím, že se přepravoval dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně bez platné jízdenky, následně nespolupracoval, zavinil zastavené vlaku a zpoždění vlaku v délce 21 minut vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni kromě samotného jízdného rovněž přirážku k tomuto jízdnému, a to na základě § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dle kterého„ je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu.“ Tato přirážka byla ze strany žalobkyně účtována ve výši stanovené tarifem a výše přirážky byla určena v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách, který stanoví, že„ výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč“ Co se týká přirážky za zastavení vlaku a zpoždění vlaku, tak byla vystavena v souladu s § 15 odst. 1 písm. s) bod 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., ve spojení s ceníkem 6 tarifu [anonymizováno] pro vnitrostátní přepravu, dle kterého činí přirážka 200 Kč za každou započatou minutu zpoždění, což za 21 minut představuje přirážku ve výši 4 200 Kč. 5. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. 6. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když tento úrok pak žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši, a proto soud i tomuto požadavku vyhověl. 7. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč. Za podání ze dne 16. 4. 2020 soud náhradu nepřiznal, když se jednalo o doplnění informací, které měla již obsahovat žaloby, tedy tyto náklady nebyly účelně vynaloženy.

Citovaná ustanovení

§ 37 (266/1994 Sb.)§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2550 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.