23 C 98/2021-72 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 2 192 Kč s příslušenstvím. Tato částka sestává z příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [anonymizována tři slova], [registrační značka], a to za dobu od 21. 12. 2020 do 11. 1. 2021, kdy žalovaný provozoval vozidlo bez platně sjednaného pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla (22 dní x 86 Kč). Vedle toho se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. K žalobě se žalovaný vyjádřil nejdříve tak, že v období od 21. 12. 2020 do 11. 1. 2021 bylo předmětné vozidlo pojištěno u [právnická osoba] Později svá tvrzení změnil a uvedl, že pojistné za dané období skutečně nezaplatil. V tu dobu totiž nebyl předmětný automobil provozuschopný a z článku uveřejněného na webových stránkách [webová adresa], který se odvolával na rozhodnutí Ústavního soudu, zjistil, že za neprovozované vozidlo nejezdící po veřejných komunikacích není povinen pojistné platit. Na jednání soudu pak žalovaný uvedl, že nenechal zapsat v registru silničních vozidel, že vozidlo je vyřazené z provozu. 3. Z předložených důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný byl provozovatel vozidla [anonymizována tři slova] s [registrační značka] (nákladní automobil do 3,5 t). V době od 21. 12. 2020 do 11. 1. 2021 nebyla k tomuto vozidlu uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla. Žalobkyně výzvou, která byla žalovanému dle předložené doručenky doručena dne 21. 2. 2020, vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 2 192 Kč (22 dní x 86 Kč) a dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, a to nejpozději do 60 dní od doručení výzvy. Žalovaný příspěvek nezaplatil ani přes upomínky žalobkyně ze dne 26. 5. 2021, ze dne 24. 6. 2021 a rovněž ani přes předžalobní upomínku ze dne 29. 7. 2021, která byla žalovanému doručena dne 2. 8. 2021. 4. Žalovaný předložil k důkazu pojistnou smlouvu ze dne 1. 3. 2020, na základě které mělo být vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], od 1. 3. 2020 pojištěno u [právnická osoba] Podle výpisu z této pojistné smlouvy byla tato pojistná smlouva účinná od 1. 3. 2020 do 20. 12. 2020, dne 20. 12. 2020 však zanikla pro neplacení pojistného. I z údajů z aplikace žalobkyně vyplývá, že předmětný automobil žalovaného byl pojištěn pouze v období od 1. 3. 2020 do 20. 12. 2020 a následně pak v období od 12. 1. 2021 do 5. 2. 2021. Ostatně skutečnost, že pojistné nebylo v období od 21. 12. 2020 do 11. 1. 2021 skutečně zaplaceno, později potvrdil i sám žalovaný. 5. Soud neprovedl žalovaným navržený důkaz článkem uveřejněným na [webová adresa], příjmovým pokladním dokladem ze dne 16. 2. 2021, čestným prohlášením žalovaného ze dne 10. 3. 2022 ani„ znaleckým posudkem“ autoservisu, ve kterém byl vůz kontrolován a který měl obsahovat výčet závad, neboť tyto důkazy považoval soud za nadbytečné, navíc i kdyby jimi byly prokázány skutečnosti tvrzené žalovaným, na výsledku sporu by to nic nemohlo změnit, jak bude uvedeno níže. 6. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“) platí, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dále platí, že na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci 7. Dle § 4 odst. 1 zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 4 zákona, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 7 zákona, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 8. Dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku pro nákladní automobil do 3,5 t stanoví ve výši 86 Kč. Dle § 2a této vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že žalovaný je provozovatelem nákladního automobilu s hmotností do 3 500 kg a toto vozidlo, které bylo vedeno v příslušném registru vozidel, nemělo v období od 21. 12. 2020 do 11. 1. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni za dobu, po kterou bylo toto vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, příspěvek ve výši 1 892 Kč (22 dní x 86 Kč) a rovněž náklady na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný z této částky ničeho neuhradil, soud zavázal žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to včetně úroku z prodlení v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění pohledávky nastala 60 dnů po doručení výzvy, přičemž výzva byla žalovanému doručena dne 21. 2. 2020. 10. K obraně žalovaného soud uvádí, že povinnost pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla musí být s účinností od 1. 1. 2018 splněna u každého vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, a to i v případě, že toto vozidlo není provozuschopné nebo je odstaveno na pozemní komunikaci. Tato povinnost sjednat si pojištění se nevztahuje pouze na případy, kdy je vozidlo zapsáno do registru silničních vozidel jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, nebo kdy je vozidlo odcizené. Jak uvedl sám žalovaný, skutečnost, že vozidlo není provozuschopné, do registru silničních vozidel, zapsat nenechal. Již z tohoto tvrzení žalovaného je zřejmé, že povinnost pojištění u něj byla dána. Je pravdou, že v dřívější právní úpravě (právní úprava do 31. 12. 2017) byla povinnost platit pojištění vázána na faktický stav vozidla a pokud majitel vozidla prokázal, že vozidlo není provozuschopné, ze své povinnosti sjednat si pojištění k takovému vozidlu se vyvázal. To však neplatí od 1. 1. 2018, kdy je povinnost sjednat si pojištění dána u všech vozidel zapsaných v registru silničních vozidel, jak uvedeno výše. Pokud tedy žalovaný vyšel z nedatovaného článku na internetu, jehož znění odpovídalo stavu právní úpravy do 31. 12. 2017 a neověřil si znění aktuální právní úpravy, nemůže být jeho obrana důvodná. Každý je povinen řídit se aktuální právní úpravou a plnit si povinnosti stanovenému mu zákonem. 11. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu - žaloba, předžalobní výzva k plnění) a za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dále jí náleží odměna ve výši 2 000 Kč za dva úkony právní služby po 1 000 Kč (podání ve věci samé, účast na jednání soudu) podle § 7 vyhlášky a tomu odpovídající náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky ve výši 300 Kč za každý úkon, tj. celkem 600 Kč. Právnímu zástupci povinného dále vznikl nárok na zaplacení cestovních výdajů ve výši 923 Kč (140 km, cena pohonných hmot 37,1 Kč, sazba základní náhrady 4,7 Kč/km, spotřeba 5,1l /100 km). Právnímu zástupci náleží rovněž náhrada za ztrátu času za 4 půlhodiny á 100 Kč, tj. částka ve výši 400 Kč Náklady žalobkyně v souvislosti s právním zastoupením tudíž celkem činí 6 236 Kč včetně DPH, jíž j