27 C 46/2022-26 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši 37 836 Kč s příslušenstvím, která představuje příspěvky za nepojištěné vozidlo provozované žalovaným. Žalovaný provozoval nákladní automobil [registrační značka] bez platně sjednaného pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla, pročež žalobkyni za období od 20. 6. 2019 do 30. 9. 2019 vznikl nárok na úhradu příspěvku ve výši 8 858 Kč, za období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 příspěvku ve výši 10 578 Kč, za období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 příspěvku ve výši 10 406 Kč a za období od 14. 8. 2020 do 31. 10. 2020 příspěvku ve výši 6 794 Kč Vedle toho se po žalovaném domáhala zaplacení čtyř poplatků po 300 Kč spojených s mimosoudním uplatněním práva na každý příspěvek, celkem tedy 1 200 Kč a dále zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných příspěvků. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. 3. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu [registrační značka], [VIN kód] s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg. V době od 20. 6. 2019 do 30. 9. 2019, tedy po dobu 103 dnů, nebyla k tomuto vozidlu uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené jeho provozem. Žalobkyně dopisem ze dne 18. 6. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do Garančního fondu žalobkyně ve výši 8 858 Kč (103 dnů x 86 Kč) do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaný příspěvek nezaplatil ani po další upomínce ze dne 23. 9. 2020, v níž žalobkyně rovněž uplatnila nárok na úhradu nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky za uvedené dlužné období také předžalobní výzvou ze dne 10. 11. 2021, odeslanou téhož dne. 4. K témuž vozidlu nebyla sjednána smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené jeho provozem ani v následujícím období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020, tedy po dobu 123 dnů. Žalobkyně dopisem ze dne 28. 8. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do Garančního fondu žalobkyně ve výši 10 578 Kč (123 dnů x 86 Kč) nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaný příspěvek nezaplatil ani přes další upomínku žalobkyně ze dne 9. 12. 2020, v níž žalobkyně rovněž uplatnila nárok na úhradu nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky za uvedené období dále předžalobní upomínkou ze dne 10. 11. 2021, odeslanou žalovanému téhož dne. 5. K témuž vozidlu nebyla sjednána smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené jeho provozem ani v následujícím období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020, tedy po dobu 121 dnů. Žalobkyně dopisem ze dne 29. 10. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do Garančního fondu žalobkyně ve výši 10 406 Kč (121 dnů x 86 Kč) nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaný příspěvek nezaplatil ani přes další upomínku žalobkyně ze dne 11. 2. 2021, v níž žalobkyně rovněž uplatnila nárok na úhradu nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky za uvedené období dále předžalobní upomínkou ze dne 18. 11. 2021, odeslanou žalovanému téhož dne. 6. K témuž vozidlu nebyla sjednána smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené jeho provozem ani v období od 14. 8. 2020 do 31. 10. 2020, tedy po dobu 79 dnů. Žalobkyně dopisem ze dne 12. 8. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do Garančního fondu žalobkyně ve výši 6 794 Kč (79 dnů x 86 Kč) do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaný příspěvek nezaplatil ani přes další upomínku žalobkyně ze dne 18. 11. 2021, v níž žalobkyně rovněž uplatnila nárok na úhradu nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky za uvedené období dále předžalobní upomínkou ze dne 12. 1. 2022, odeslanou žalovanému téhož dne. 7. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla mimo jiné platí, že na pozemní komunikaci může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Dle § 4 odst. 1 zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 4 zákona, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 7 zákona, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) citovaného ustanovení s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně se stanoví ve výši 86 Kč. Dle § 2a této vyhlášky, výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. činí 300 Kč. 8. Soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, ke kterému nebylo po dobu celkem 426 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaném tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni za dobu, po kterou bylo toto vozidlo provozováno v rozporu se zákonem příspěvek ve výši 8 858 Kč za období od 20. 6. 2019 do 30. 9. 2019 (86 Kč x 103 dnů), příspěvek ve výši 10 578 Kč za období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 (86 Kč x 123 dnů), příspěvek ve výši 10 406 Kč za období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 (86 Kč x 121 dnů) a příspěvek ve výši 6 794 Kč za období od 14. 8. 2020 do 31. 10. 2020 (86 Kč x 79 dnů) a rovněž poplatky za mimosoudní uplatnění práva na každý příspěvek vždy ve výši 300 Kč, celkem tedy 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ze vzniklých pohledávek ničeho neuhradil, soud jej zavázal k zaplacení dlužné částky v celkové výši 37 836 Kč, a to včetně úroku z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2020 Sb., občanského zákoníku, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a který žalobkyně požadovala v zákonné výši ke dni vzniku prodlení žalovaného z částky 8 858 Kč od 2. 9. 2020 do zaplacení, z částky 10 578 Kč od 12. 11. 2020 do zaplacení, z částky 10 406 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení a z částky 6 794 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení. S odkazem na všechny shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 514 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 1 500 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, za tři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokátky) náhradu nákladů řízení ve výši 3 692 Kč.