5 C 35/2022-24 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj žalobní návrh odůvodnila tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, a proto jí vznikla povinnost platit televizní poplatky v částce [částka] měsíčně. Tyto poplatky však za měsíce duben, červenec, srpen, září a prosinec roku 2020 neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná přihlásila televizní přijímač od [anonymizováno] [rok]. Z přiložených výzev a specifikací dluhu plyne, že žalovaná nezaplatila televizní poplatky za měsíce duben, červenec, srpen, září a prosinec roku 2020 a dluží tak žalobkyni částku v celkové výši [částka]. Žalovaná neuhradila žalobkyni dlužnou částku ani přes její písemnou upomínku ze dne [datum]. 4. Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí výše poplatku částku [částka]. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je televizní poplatek fyzické osoby splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. 5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaná se stala jako fyzická osoba držitelem televizního přijímače a přihlásila se k evidenci. Tím jí vznikla povinnost platit televizní poplatky. Žalovaná však za měsíce duben, červenec, srpen, září a prosinec roku 2020, tedy po dobu 5 měsíců, této své povinnosti nedostála a zůstala žalobkyni dlužna celkem [částka]. Žalovaná se s plněním svého závazku ocitla v prodlení, a proto žalobkyni vzniklo rovněž právo požadovat úroky z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úroky ode dne následujícího po splatnosti každého dlužného poplatku pouze do data podání žaloby, který vyčíslila částkou [částka], byl soud tímto návrhem vázán. Žalobkyně listinnými důkazy prokázala svůj nárok, soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu. 6. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za dva úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka [částka]. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši [částka].