6 C 393/2018-316 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se svou žalobou domáhal určení, že je vlastníkem nemovitých věcí v katastrálním území a obci [obec] tak, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen sporné pozemky). Svoji žalobu odůvodnil tím, že v katastru nemovitostí je v současné době zapsán jako vlastník sporných pozemků žalovaný, avšak žalobce se domnívá, že neoprávněně, neboť k přechodu vlastnického práva došlo v 90. letech minulého století bez splnění podmínek daných zákonem č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Žalobce tak má za to, že určovací žaloba je jediným možným prostředkem, jak lze dosáhnout souladu mezi právním a faktickým stavem. Žalobce dále uvádí, že nabyl vlastnické právo na základě ústavního zákona č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky, který nabyl účinnosti ke dni 9. 6. 1948. Žalovaná obec však nesplnila podmínku faktického hospodaření s těmito nemovitostmi, neboť to byla a doposud je Česká republika, respektive její právní předchůdci, kdo pozemky spravoval a obhospodařoval. Nadto původní pozemky netvořily ani k datu 31. 12. 1949 historický majetek obce. Dle žalobce jsou sporné pozemky lesními cestami, které tvoří funkční celek s okolními lesními pozemky (lesy) ve vlastnictví České republiky, když bez nich by nebylo možné tyto lesy užívat a efektivně obhospodařovat. Žádná z těchto lesních cest se nenachází v intravilánu obce. Pro případ, že by se žalovaný dovolával vydržení, ať již řádného či mimořádného, je žalobce přesvědčen, že pro užití tohoto institutu nejsou splněny zákonné podmínky. 2. Žalovaný nárok neuznal. V prvé řadě namítal nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalobce. Dále má za to, že žalobce nemá na určovací žalobě naléhavý právní zájem. Žalovaný dále namítal, že Česká republika není jediným vlastníkem veškerých lesních pozemků (lesů) v dotčeném území, kdy dalším vlastníkem je např. [právnická osoba] [anonymizováno]. Rovněž žalovaný uváděl, že nikdy nebránil žalobci ani komukoliv jinému v přístupu na sporné pozemky. Taktéž z [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] se dle žalovaného podává, že polovina pozemků není v katastru nemovitostí vedená jako pozemek určený k plnění funkcí lesa. Z provedených šetření ze strany žalovaného vyplynulo, že sporné pozemky byly zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. [obec] s tím, že předmět vlastnictví patřil státu, ovšem příslušnost hospodařit s nimi měl Městský národní výbor [obec]. Dle jeho názoru i názoru odborné literatury pak veřejný statek patřil vždy obci. Dále žalovaný vznesl námitku vydržení i námitku mimořádného vydržení. Rovněž uvedl, že nepopírá, že žalobce svévolně předmětné pozemky užíval, aniž by za ně platil jakoukoliv náhradu, a možná tyto i nějakým způsobem udržoval prostřednictvím třetích osob, to však nic nemůže změnit na věci a prolomit vlastnické právo žalovaného. 3. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav. 4. Žalobce je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku. 5. Předžalobní výzvou ze dne 11. 12. 2018 doručenou dne 13. 12. 2018 vyzval žalobce žalovaného k vydání sporných pozemků. V reakci na tuto předžalobní výzvu žalovaný sdělil žalobci, že je pro něj informace nová a z tohoto důvodu se rada Města Ždánic bude věcí nabývat na svém nejbližším zasedání. 6. Pozemky p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [obec] jsou zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro žalovaného. Veškeré tyto pozemky byly až do 31. 12. 1949 zapsány v seznamu I. jako veřejný statek. Pozemky p. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] jsou zapsány v kolonce způsob ochrany jako pozemky určené k plnění funkcí lesa. Pozemky p. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] [číslo] jsou zapsány v kolonce způsob využití jako ostatní komunikace. 7. Z původního pozemku PK p. [číslo] v k.ú. [obec] vznikl pozemek KN p. [číslo] pozemek KN p. [číslo]. 8. Z původního pozemku PK p. [číslo] v k.ú. [obec] vznikl pozemek KN p. [číslo] pozemek KN p. [číslo]. 9. Z původního pozemku PK p. [číslo] v k. ú. [obec] vznikl pozemek KN p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo]. 10. Z původního pozemku PK p. [číslo] v k.ú. [obec] vznikl pozemek KN p. [číslo] z původního pozemku PK p. [číslo] vznikl pozemek p.č. KN [číslo] a [číslo]. 11. Rozhodnutím ministra zemědělství České republiky ze dne 11. 12. 1991, č.j. 6677/91-100 byla založena organizace Lesy České republiky, státní podnik, s účinností ode dne 1. 1. 1992. Rozhodnutí ministra zemědělství České republiky ze dne 29. 9. 1992, č.j. 4404/92-100 došlo k převodu části majetku státního podniku Jihomoravské státní lesy Brno na státní podnik Lesy České republiky Hradec Králové. Rozhodnutím ministra zemědělství České republiky ze dne 27. 10. 1994, č.j. 5391/94-10 pak z části majetku státního podniku přechází ke dni 1. 10. 1992 na státní podnik Lesy České republiky Hradec Králové mimo jiné právo hospodaření k lesnímu půdnímu fondu ve vlastnictví státu a k lesním porostům na něm rostoucím, ke kterému měl právo hospodaření státní podnik Jihomoravské státní lesy Brno. Rozhodnutím ministra zemědělství ze dne 28. 12. 1995, č.j. 4803/95-1000 došlo k zániku státního podniku Jihomoravské státní lesy v Brně sloučením s s.p. Lesy České republiky Hradec Králové. 12. Návrhy ze dne 28. 7. 1993, ze dne 29. 7. 1993 a ze dne 15. 4. 1997 navrhl žalovaný zápis přechodu sporných pozemků z vlastnictví České republiky do vlastnictví žalovaného. 13. Z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 20. 5. 2021, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že žaloba žalobců a) [příjmení] von [anonymizována dvě slova], b) [anonymizováno]. [příjmení] [jméno] [příjmení] von und zu [anonymizováno] proti žalovaným 1. [země] [anonymizováno] pro zastupování státu ve věcech majetkových, 2. [země] – [anonymizována dvě slova] úřad, 3. [anonymizováno] České republiky, s.p., 4. [anonymizována dvě slova], s.p., 5. Správa [anonymizováno], státní organizace, 6. [anonymizováno] lesy a statky [anonymizováno], s.p., byla zamítnuta. Předmětem této žaloby bylo vyklizení nemovitých věci uvedených ve výroku předmětného rozsudku a rovněž určení vlastnického práva k těmto nemovitým věcem. Nutno podotknout, že předmětem tohoto řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] nebyl spor o vlastnické právo ke sporným pozemkům, které jsou předmětem daného řízení, ale o vlastnické právo k pozemkům, jež sousedí se spornými pozemky. Jedná se zejm. o pozemky evidované na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], kde jako vlastník je zapsána ČR. 14. Ze Smlouvy o provádění těžebních činností č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 17. 1. 2008, jejíž součástí je příloha T3 soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa], přičemž tato smlouva byla uzavřena jako dílčí smlouva ke smlouvě o provádění lesnických činností, když předmětem této smlouvy je povinnost [právnická osoba], a.s. poskytovat žalobci služby spočívající v provádění těžebních činností v lese včetně služeb spočívajících ve výrobě sortimentu dříví a plnit další povinnosti převzaté touto smlouvou v rozsahu a za podmínek stanových touto smlouvu. Výkon těžebních činností je vázán na smluvní územní jednotku [anonymizováno], [číslo] na [anonymizováno] [obec]. V příloze T3 se v článku IV. bod 5) uvádí, že při těžbě dřeva se předpokládá, že přibližovací a dopravní síť je v dobrém stavu odpovídajícím běžnému opotřebení. Ovšem sezná-li [právnická osoba] že stav některé z cest je zhoršený, vyzve žalobce k sepsání zápisu zachycujícímu výchozí stav, včetně dohody o časovém harmonogramu provádění činnosti vzájemného podílu na nápravě a úhradě případných škod. V bodě V. této přílohy je pak provedena klasifikace lesních cest. 15. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce] ze dne 4. 8. 2022 soud zjistil, že katastrální úřad prošetřil zápisy vlastnických práv k předmětným nemovitostem v pozemkové knize pro katastrální území Ždánice a zjistil, že všechny sporné parcely jsou zapsány v seznamu pozemkové knihy I. - veřejný statek. Dále se konstatuje, že sporné pozemky v položce výkazu změn [číslo] 1980 byly zapsány na list vlastnictví [číslo] kde byl vlastníkem Československý stát – Městský národní výbor [obec]. Zápis byl proveden na základě šetření, které v rámci KZEN prováděli pracovníci tehdejšího střediska Geodézie Hodonín, pracoviště Kyjov. Následně v roce 1991 začala probíhat digitalizace katastrálního operátu, nicméně změny při obnově katastrálního operátu neměly za následek změnu vlastnických či jiných práv k dotčeným nemovitostem, pouze došlo ke zpřesnění zobrazení hranic v katastrální mapě. Zápis předmětných parcel na [list vlastnictví] se nezměnil až do zápisu přechodu vlastnického práva z České republiky na [územní celek] dle zákona č. 172/1991 Sb., přičemž tato změna byla provedena na základě několika návrhů žalovaného na zápis