13 C 217/2022-40 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se domáhal určení, že žalovaný je vlastníkem ve výroku označeného automobilu (dále také jen„ automobil“). Žalobce vylíčil, že automobil žalovanému prodal smlouvou ze dne 27. 3. 2021 a téhož dne si žalovaný automobil převzal. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že žalovaný zajistí bezprostředně po uzavření smlouvy ohlášení změn v příslušné evidenci motorových vozidel, což se však nestalo. Žalobce byl poté opakovaně vyzván k úhradě pokut za přestupky související s provozem vozidla. Zároveň byl pokutován za nepodání žádosti o změnu vlastníka vozidla. Žalobce sám o zápis změny v evidenci motorových vozidel požádal, nicméně nebyl úspěšný, neboť nebyl s to doložit všechny potřebné listiny, zejména protokol o evidenční kontrole, a řízení bylo proto následně zastaveno. Za tohoto stavu věcí žalobci nezbylo než se obrátit na soud s žalobou na určení, že žalovaný je vlastníkem, neboť bez tohoto určení není žalobce schopen dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Oba účastníci byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce souhlasil, žalovaný se nevyjádřil, soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Převod vlastnického práva žalobce doložil kupní smlouvou ze dne 27. 3. 2021. Ze smlouvy je patrné, že žalobce vystupoval jako prodávající a žalovaný jako kupující, předmětem koupě byl automobil Seat, model Ibiza, rok výroby 2004, [VIN kód], [registrační značka]. Ve smlouvě bylo ujednáno, že vlastnictví automobilu přechází zaplacením kupní ceny, přičemž smlouva obsahuje též prohlášení, že kupní cena byla zaplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě bylo také dohodnuto, že kupující nahlásí změnu v evidenci motorových vozidel, a to na svůj náklad. 5. Žalobce dále doložil příkaz [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým mu jako provozovateli dotčeného automobilu byla uložena pokuta za neoprávněné stání. Dále výzvy [stát. instituce] č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], kterými byl jako provozovatel dotčeného automobilu vyzván k úhradě pokut za porušení zákazu stání. Dále příkaz [stát. instituce] č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], kterým mu byla ve vztahu k dotčenému automobilu uložena pokuta za nepodání žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla. Z oznámení [stát. instituce] č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že městský úřad zahájil řízení o vyřazení automobilu z provozu. Z usnesení [stát. instituce] č.j. [spisová značka] [číslo] je patrné, že žalobce zahájil řízení o zápisu změny vlastníka automobilu, nicméně toto řízení bylo zataveno, neboť nedoložil potřebné doklady. 6. Žalobce se domáhal určení, že vlastníkem automobilu je žalovaný, a to na základě uzavřené kupní smlouvy. Soud má za to, že žalobce doložil, že na žalovaného přešlo v návaznosti na uzavřenou kupní smlouvu vlastnické právo k automobilu, a to ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku. Žalobce také doložil, že žalovaný nesplnil svou povinnost zajistit provedení zápisu změny vlastníka, což je zřejmé z jednotlivých výzev a rozhodnutí vydaných správními orgány. Je také evidentní, že žalobce sám bez součinnosti žalovaného nemůže zápisu změny dosáhnout. Za dané situace se tedy soud domnívá, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. V této souvislosti lze poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 10/2006 ze dne 27. 6. 2007, v němž bylo konstatováno následující:„ Žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu, když bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání věci (vozidla), tedy splnění povinnosti, ale jejím prostřednictvím lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a vytvoří se jí též právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení např. sporu o vydání věci.“ Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k názoru, že požadavek žalobce je důvodný a žalobě vyhověl. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobce advokátkou. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 7 bodu 5. (při určení tarifní hodnoty vycházel soud ze sjednané kupní ceny automobilu, která činila 16 000 Kč) 1 740 Kč a dále jí podle § 13 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobce (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 6 936,80 Kč.