22 C 285/2023-24 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 25 068 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným dne 29. 3. 2022 uzavřela pojistnou smlouvu [číslo]. Žalovaný však sjednané pojistné řádně a včas neplatil (v důsledku čehož došlo k zániku pojištění ke dni 10. 8. 2022) a zůstal žalobkyni dlužen na pojistném výše uvedenou částku. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou požadovala zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni zániku pojištění, tj. od 11. 8. 2022, do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 29. 3. 2022 uzavřena smlouva o životním pojištění s názvem [anonymizována dvě slova] [číslo] s počátkem pojištění ke dni 10. 3. 2022 na dobu 33 let. V této smlouvě se žalovaný zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 6 267 Kč. Dle doložené inkasní bilance zůstal žalovaný žalobkyni dlužen 25 068 Kč na pojistném. K úhradě celkové dlužné částky byl žalovaný vyzván mj. dopisem ze dne 20. 6. 2022 (kterým žalobkyně informovala žalovaného o ukončení smlouvy ke dni 10. 8. 2022, nebude-li dlužné pojistné dorovnáno) a také předžalobní upomínkou ze dne 20. 3. 2023, podanou k poštovní přepravě téhož dne. 4. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření pojistné smlouvy tak, jak ji upravuje § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ (1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ Datum počátku pojištění bylo ujednáno na 10. 3. 2022 a k tomuto datu vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo na pojistné, neboť § 2783 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že„ (1) Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.“ 5. Žalovaný svým povinnostem ze smlouvy nedostál, neboť nehradil pět měsíčních splátek pojistného, v důsledku čehož došlo k zániku pojištění ve smyslu § 2804 občanského zákoníku. Žalobkyni pak vzniklo právo na dlužné pojistné až do 10. 8. 2023 (tj. ke dni zániku pojištění). Dále vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení poplatků účtovaných v souladu se sazebníkem. 6. Konečně s ohledem na prodlení žalované vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení přitom žalobkyně požadovala nikoli ode dne prodlení s dlužnými splátkami pojistného, ale až ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy do zaplacení. 7. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 003 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále za ně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 455 Kč. Soud přitom nepochyboval o tom, že se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (§ 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), o čemž svědčí řada obdobných žalob podaných žalobkyní u zdejšího soudu.