27 C 76/2023-29 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 38 611 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 3. 8. 2021 způsobil svým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] dopravní nehodu, při které poškodil zaparkované vozidlo [značka automobilu] [registrační značka] ve vlastnictví poškozené třetí osoby a z místa nehody odjel. Žalovaný následně se zaviněním dopravní nehody souhlasil a blokovou pokutu vystavenou Policií ČR uhradil. Žalobkyně v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla řízeného žalovaným, založeného pojistnou smlouvou s počátkem pojištění od 10. 12. 2020, vyplatila poškozené plnění v celkové výši 43 611 Kč. Jelikož žalovaný bez zřetele hodného důvodu upustil místo dopravní nehody, má žalobkyně na základě § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, právo na náhradu toho, co za pojištěného – žalovaného plnila. Žalovaný dne 2. 6. 2022 žalobkyni uhradil částku ve výši 5 000 Kč a nadále tak žalobkyni dluží 38 611 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení od 6. 11. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný namítl, že mu není existence dluhu vůbec známa, proto žalobkyni nemohl ani ničeho uhradit. V pojistné smlouvě přitom uvedl korespondenční adresu. K tomu předložil oznámení žalobkyně, v němž je uvedena korespondenční adresa [adresa žalovaného]. 3. Žalobkyně označila tvrzení žalovaného za účelové s ohledem na to, že částečně hradil již před podáním žaloby. Pokud veškeré výzvy před podání žaloby byly zasílány na trvalou adresu, a žalovaný na základě nich částečně plnil, tak nemohla žalobkyně předpokládat, že je žalovaný kontaktní na jiné adrese. Žalobkyně navíc zasílala předžalobní upomínku na adresu trvalého bydliště, protože již v roce 2021 došlo k výpovědi pojistné smlouvy. Žalobkyně přitom žalobou uplatňuje postižní nárok, který nevzniká ze smlouvy, ale ze zákona. Žalovaný byl před podáním žaloby již dne 11. 7. 2022 telefonicky kontaktován ze strany pracovníka inkasní agentury, jemuž sdělil, že nic hradit nebude. Žalovaný tak o svém dluhu prokazatelně ví, jen jej úmyslně odmítá uhradit. 4. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav. 6. Účastníci uzavřeli dne 10. 12. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] kterou byla pojištěna odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] s počátkem pojištění dne 10. 12. 2018 na dobu neurčitou. Žalovaný následně v rámci tohoto pojistného vztahu oznámil žalobkyni korespondenční adresu [ulice a číslo] v [obec]. Pojistná smlouva byla vypovězena dne 7. 12. 2021 důvodu vyřazení vozidla z provozu dne 6. 12. 2021. 7. Z detailu relace o dopravní nehodě včetně fotodokumentace plyne, že neznámý řidič dne 3. 8. 2021 v 18.30 hod na ul. [ulice a číslo] v [obec] poškodil zaparkované vozidlo [značka automobilu] [registrační značka], které vlastní poškozená [jméno] [příjmení]. Tento řidič pak z místa dopravní nehody ujel. Provedeným šetřením dne 21. 8. 2021 bylo zjištěno, že dopravní nehodu způsobil žalovaný se svým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka]. Dne 24. 8. 2021 se žalovaný dostavil na policejní oddělení, souhlasil se zaviněním dopravní nehody. V příkazním řízení mu byla udělena bloková pokuta, kterou na místě uhradil. 8. Poškozená u žalobkyně jako pojistiteli uplatnila nárok na náhradu škody nahlášením pojistné události ze dne 3. 8. 2021. 9. Z posudku/kalkulace [číslo] plyne, že náklady na opravu poškozeného vozidla činí 45 824,35 Kč. Dle Vyčíslení skutečné škody na vozidle z předložené faktury za opravu bylo od vyčíslených nákladů na opravu odečteno nesouvisející poškození vozidla ve výši 2 213 Kč. Poškozené byla dne 20. 10. 2021 na účet vyplacena částka ve výši 43 611 Kč. 10. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 43 611 Kč dopisem ze dne 18. 10. 2021, zaslaným na adresu jeho trvalého pobytu. Platbu měl poukázat pod var. symbolem [číslo]. 11. Žalovaný dne 2. 6. 2022 poukázal na účet žalobkyně platbu ve výši 5 000 Kč, a to s uvedením var. symbolu [číslo]. 12. Žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 20. 10. 2022, odeslanou téhož dne, vyzvala žalovaného k úhradě zbylého dluhu ve výši 38 611 Kč. 13. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. 14. Podle § 47 odst. 2 písm. a) a d) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen neprodleně zastavit vozidlo a je povinen spolupracovat při zjišťování skutkového stavu. 15. Podle § 47 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., jsou účastníci dopravní nehody povinni si s odkazem na písm. f) uvedeného ustanovení na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě a podle písm. g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků; záznam lze pořídit a jednotlivě autentizovat též elektronicky, podepíší-li jej účastníci elektronickým podpisem. 16. Soud má na základě předložených listinných důkazů za prokázané, že žalovaný jakožto provozovatel vozidla [značka automobilu], [registrační značka] způsobil dne 3. 8. 2021 dopravní nehodu, při které poškodil zaparkované vozidlo [značka automobilu] [registrační značka] ve vlastnictví poškozené a od nehody odjel, aniž by k tomu měl důvod hodný zřetele. Jeho zavinění na nehodě bylo zjištěno na základě šetření Policie ČR. Se zaviněním dopravní nehody žalovaný souhlasil. Přestupek byl vyřešen v rámci příkazního řízení udělením blokové pokuty, kterou žalovaný zaplatil. Žalobkyně z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které provozoval a řídil žalovaný, plnila poškozené částku ve výši 43 611 Kč, coby hmotnou škodu, kterou poškozená utrpěla v důsledku dopravní nehody způsobené žalovaným. Tím, že žalovaný bezprostředně po střetu opustil místo dopravní nehody, nemohl splnit ani své další zákonné povinnosti, zvláště pak setrvat na místě dopravní nehody a sepsat společný záznam o dopravní nehodě. Soud poukazuje, že již pouhá skutečnost, že žalovaný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody sama o sobě zakládá regresní nárok žalobkyně a povinnost žalovaného nahradit žalobkyni plnění poskytnuté majitelce poškozeného vozidla. Žalobkyni proto svědčí v souladu s § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila, tj. částku 43 611 Kč. Jelikož žalovaný ještě před podáním žaloby a zasláním předžalobní výzvy žalobkyni částečně uhradil částku 5 000 Kč, nadále jí tak dluží 38 611 Kč, k jejíž úhradě soud žalovaného zavázal. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou této částky žalobkyni vznikl s ohledem na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nárok i na požadovaný zákonný úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a který žalobkyně požadovala od 6. 11. 2022 do zaplacení. Žalobkyně vázala prodlení žalovaného na lhůtu k plnění poskytnutou v předžalobní výzvě. 17. Soud nepřisvědčil námitkám žalovaného, že o existenci svého dluhu nevěděl a že mu žalobkyně měla doručovat na korespondenční, nikoliv jeho trvalou adresu. Jeho tvrzení vylučuje skutečnost, že na svůj dluh částečně plnil, a to ještě před zahájením soudního řízení a s uvedením variabilního symbolu obsaženého ve výzvě k plnění. Informace o jeho uhrazovací povinnosti proto musela pocházet od žalobkyně, nikoliv od soudu. Podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku platí, že částečné plnění dluhu má účinky uznání zbytku dluhu. Z logiky věc pak rovněž plyne, že pokud žalovaný na svůj dluh částečně plnil, musela mu být existence jeho platební povinnosti známa. Jeho tvrzení o neznalosti existence dluhu proto nemohou obstát. Soud přisvědčuje žalobkyni v tom, že pokud výzvy zasílala na trvalou adresu, a žalovaný na základě nich částečně plnil, pak nemohla předpokládat, že žalovaný není na této adrese kontaktní. Vedle toho soud poukazuje, že žalovaným žalobkyni sdělená adresa„ [ulice a číslo]“ se v [obec] ani nenachází (stejně jako korespondenční adresa„ [ulice a číslo]“ sdělená soudu, jak plyne z údajů registru RÚIAN). 18. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně prokázala svůj nárok, její žaloba je důvodná, proto jí soud v celém rozsahu vyhověl. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje soudní poplatek ve výši 1 545 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, tj. mimosmluvní odměna advokáta za zastupování účastníka dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.