4 C 103/2023-30 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 15 590 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným rámcovou kupní smlouvu na dodávky technických a vzácných plynů v tlakových lahvích a svazcích a rámcovou nájemní smlouvu na nájem tlakových lahví, svazků a palet, na jejichž základě dodala žalovanému technické plyny v tlakových lahvích a svazcích. Žalovaný se zavázal uhradit za odebrané zboží cenu stanovenou cenovým listem a dále hradit dlouhodobé nájemné za pronájem tlakových lahví dle cenového listu pro rok 2021 a 2022 ve výši 600 Kč za tlakovou láhev ročně. Dle všeobecných obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného se zaplacením požadovat úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Splatnost vyúčtování byla sjednána dle všeobecných obchodních podmínek ve lhůtě 20 dnů. Žalovaný pronajaté tlakové lahve v počtu 2 ks žalobkyni přes výzvu žalobkyně nevrátil a žalobkyně proto požadovala po žalovaném mimo ročního nájemného rovněž náhradu nákladů za opětovné pořízení tlakových lahví ve výši dle platného ceníku. Žalobkyně tedy žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 15. 2. 2021, roční nájemné za nájem 2 ks tlakových lahví v roce 2021 ve výši 1 452 Kč s daní z přidané hodnoty a fakturou [číslo] splatnou dne 15. 4. 2021, náhradu nákladů na opětovné pořízení 2 ks tlakových lahví ve výši 14 138 Kč s daní z přidané hodnoty. Žalovaný na pohledávky žalobkyně neuhradil dosud ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování v rozsahu potřebném pro zjištění skutkového stavu, přičemž z jednotlivých důkazů učinil následující skutková zjištění: 4. Z rámcové kupní smlouvy na dodávky technických a vzácných plynů v tlakových lahvích a svazcích (dále jen„ smlouva“) ze dne 26. 1. 2017, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, účinné od 1. 1. 2014, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným rámcovou kupní a nájemní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému technické plyny v tlakových lahvích a zároveň umožnila žalovanému dočasné užívání 2 ks tlakových lahví a žalovaný se zavázal hradit sjednané nájemné za nájem tlakové láhve ve výši 500 Kč bez daně z přidané hodnoty za dobu do 31. 12. 2017 a dále dle čl. 2 a 2.2 smlouvy ve výši dle cenového listu platného vždy k 1. lednu příslušného kalendářního roku, nedohodou-li se strany jinak. Jednotlivé dílčí nájemní smlouvy vznikají dle čl. 3 smlouvy převzetím tlakových lahví k dočasnému užívání zákazníkem. Dle čl. 3 všeobecných obchodních podmínek byl pro případ prodlení zákazníka s úhradou jakékoliv platby sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení. V případě prodlení zákazníka s úhradou jakékoliv platby byla žalobkyně dále oprávněna nerealizovat další dodávky a zároveň byla dle čl. 4 všeobecných obchodních podmínek oprávněna kdykoliv v průběhu trvání nájmu vyzvat zákazníka k vrácení tlakových lahví. Dle čl. 4 všeobecných obchodních podmínek bylo dále sjednáno pro případ neuposlechnutí výzvy žalobkyně k vrácení tlakových lahví právo žalobkyně požadovat náhradu nákladů na pořízení nových tlakových lahví za nevrácené tlakové lahve. 5. Dle dodacího listu [číslo] dodala žalobkyně žalovanému dne 20. 3. 2017 plyn v tlakové láhvi o objemu 50 lt s kódem obalu [číslo] a dle dodacího listu [číslo] dodala žalobkyně žalovanému dne 21. 2. 2017 plyn v tlakové láhvi o objemu 50 lt s kódem obalu [číslo]. Fakturou [číslo] ze dne 26. 1. 2021, splatnou dne 15. 2. 2021, vyúčtovala žalobkyně žalovanému nájem 2 ks tlakových lahví za dobu od 26. 1. 2021 do 25. 1. 2022 ve výši 1 452 Kč s daní z přidané hodnoty a zároveň jej informovala o fakturách neuhrazených k datu 26. 1. 2021 v celkové výši 5 203 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 26. 3. 2021, splatnou dne 15. 4. 2021, vyúčtovala žalobkyně žalovanému náhradu za náklady na znovupořízení 2 ks vratných obalů v celkové výši 14 138 Kč za nevrácené tlakové lahve o objemu 50 lt. 6. Výzvou ze dne 11. 2. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení tlakových lahví a zároveň jej v souladu s ustanovením čl. IV bodu 5 všeobecných obchodních podmínek informovala o právu žalobkyně požadovat v případě ztráty vratných obalů u zákazníka náklady na pořízení nových tlakových lahví ve výši 2 x 7 069 Kč (Ferroline C18,50 L – [číslo], [číslo]). 7. Z ceníku účtovaných vratných obalů a příslušenství při ztrátě u zákazníka žalobkyně, platného od 1. 6. 2019, soud zjistil cenu 7 069 Kč tlakové láhve o objemu 20 lt a obsahu 10 a 7,5 m2. 8. Předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2022, danou k přepravě dle podacího lístku dne 2. 2. 2022, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 9. Podle § 2201 odst. zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Podle § 2048 odst. 1 o. z ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 1968 o. z dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalobkyně uzavřela s žalovaným na základě rámcové nájemní smlouvy jednotlivé dílčí smlouvy o nájmu tlakových lahví ve smyslu § 2201 o. z. za podmínek sjednaných rámcovou smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. Na základě převzetí každé jednotlivé tlakové lahve došlo mezi stranami k uzavření dílčí nájemní smlouvy a zároveň vzniku povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni nájemné ve výši 500 Kč bez daně z přidané hodnoty za dobu do 31. 12. 2017 a dále dle čl. 2 a 2.2 smlouvy ve výši stanovené dle cenového listu, tedy za dobu od 26. 1. 2021 do 25. 1. 2022 ve výši 600 Kč bez daně z přidané hodnoty ročně. Žalovaný si však své povinnosti neplnil, když nájemné za 2 ks tlakových lahví za dobu od 26. 1. 2021 do 25. 1. 2022, vyúčtované žalobkyní fakturou splatnou dne 15. 2. 2021, neuhradil. Žalovaný dále přes výzvu žalobkyně nesplnil svoji povinnost tlakové láhve na výzvu žalobkyně vrátit a vznikla mu tak dle čl. 4 všeobecných smluvních podmínek povinnost žalobkyni zaplatit, vedle sjednaného nájemného, rovněž náklady za pořízení nových tlakových lahví za 2 ks žalovaným nevrácených. Tyto náklady v celkové výši 14 138 Kč, vyúčtované žalobkyní dle platného ceníku fakturou splatnou dne 15. 4. 2021, žalovaný rovněž neuhradil. 14. Soud tedy nároku žalobkyně vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni dluh v celkové výši 15 590 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve sjednané výši 0,05 % z dlužné částky denně, neboť žalovaný je ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých dílčích dluhů v prodlení se splněním svých jednotlivých dílčích dluhů. Výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč byla určena dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podmínky pro přiznání nákladů spojených s uplatněním pohledávky byly splněny. V posuzovaném případě jde o vzájemný závazek podnikatelů a žalobkyně před podáním žaloby jednotlivé pohledávky proti žalovanému uplatnila. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 205,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 590 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 120 Kč ve výši 1 285,20 Kč.