4 C 123/2023-32 — Okresní soud v Hodoníně

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, na jejíž základě žalobce dodal žalovanému zboží – láhve s vínem a toto vyúčtoval fakturou [číslo] v celkové hodnotě 16 953 Kč. Žalovaný uznal dluh z titulu dodaného zboží dne 29. 3. 2021. Pohledávku žalobce ve výši žalované částky však dosud ani přes výzvu žalobce neuhradil. 2. Podáním ze dne 29. 6. 2023 vzal žalobce svůj návrh částečně zpět co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání 4. Z listiny ze dne 29. 3. 2021 označené jako inventarizace pohledávek soud zjistil, že žalovaný uznal dluh vůči žalobci ve výši jistiny 16 953 Kč. Dluh měl vzniknout na základě smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovaným za dodávku zboží dle faktury [číslo] ze dne 10. 3. 2020, splatné dne 24. 3. 2020. Žalovaný v této listině prohlásil, že dluh uznává co do důvodu i výše. Z faktury [číslo] ze dne 10. 3. 2020, splatné dne 24. 3. 2020, soud zjistil, že žalobce žalovanému dodal 156 kusů lahví vína za stanovenou kupní cenu ve výši 16 953 Kč. 5. Předžalobní výzva ze dne 28. 11. 2022 byla žalovanému zaslána. 6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2079 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 7. Podle § 2118 o. z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Podle § 96 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 11. S ohledem na skutečnost, že žalobce vzal žalobu v části, v níž se domáhal zaplacení paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to ještě před jednáním ve věci, soud řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. částečně zastavil. 12. Mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření kupní smlouvy, na jejímž základě žalobce dodal žalovanému zboží za kupní cenu v celkové výši 16 953 Kč. Žalovaný dluh převzal, uznal a zavázal se ho zaplatit a zůstal dlužen žalovanou částku. Žalovaný na svoji obranu neuplatnil ničeho a nevznesl žádné námitky. 13. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalobce uzavřel s žalovaným kupní smlouvu ve smyslu § 2079 o. z., na jejímž základě se žalobce zavázal dodat žalovanému zboží a žalovaný se zavázal za zboží uhradit kupní cenu. Žalovaný si však své povinnosti neplnil, když cenu zboží v době splatnosti neuhradil a ocitl se v prodlení. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 953 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení 14. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 273,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 953 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 890 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 350 Kč ve výši 1 123,50 Kč.