4 C 242/2023-16 — Okresní soud v Hodoníně

Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství již přestalo plnit svoji funkci, více než 2 roky spolu nežijí jako manželé a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se narodily dnes již zletilé děti. K žalobě byla připojena dohoda týkající se vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi obou manželů a listinami, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec], z manželství se narodily dnes již zletilé děti, dne [datum] účastníci podepsali dohodu o úpravě majetkových poměrů, svého bydlení a případného výživného pro dobu po rozvodu, a manželé netvoří manželské společenství, intimně se nestýkají po dobu 2 let, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. Při právním posouzení věci postupoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 757 odst. 1 a 2 občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 občanského zákoníku, jelikož netvoří manželské společenství. S ohledem na výpovědi obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. Soud při nesporném rozvodu nezkoumá platnost a účinnost dohody uzavřené mezi manžely ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. R 53/2010), ale jen její obsah a formu, tzn. označení účastníků, písemnost, ověřené podpisy apod., zaměřuje se na to, zda tyto písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravují pro dobu po rozvodu vypořádání mj. vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení. Z tohoto pohledu manžely předložená dohoda splňuje veškeré citované požadavky. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 757 odst. 1 a 2, § 755 odst. 3 občanského zákoníku, soud žalobě podle § 755 ve spojení s § 757 občanského zákoníku v celém rozsahu vyhověl. Ve smyslu ustanovení § 757 občanského zákoníku soud tedy nezjišťoval příčiny rozvratu manželství a manželství účastníků rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci nejsou splněny.