22 C 31/2024-29 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1 100 EUR s příslušenstvím. Z podané žaloby vyplynulo, že žalobkyně provedla pro žalovanou přepravu z místa nakládky , Anonymizováno, , do místa vykládky , adresa, . Cena za přepravu byla ujednána ve výši 1 100 EUR. Provedenou přepravu vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 29. 6. 2022, splatnou ke dni 28. 8. 2022, avšak do dnešního dne žalovaná na tuto fakturu ničeho nezaplatila, ačkoli byla písemně upomenuta. Kromě toho žádá žalobkyně též úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 29. 8. 2022 do zaplacení (den následující po splatnosti faktury) do zaplacení a úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně provedla ve dnech 24. 6. 2022 až 27. 6. 2022 pro žalovanou na základě „Přepravního příkazu/Naše pozice č.: , Anonymizováno, “ a mezinárodního nákladního listu CMR no. , Anonymizováno, , přepravu nákladu z místa nakládky , Anonymizováno, , do místa vykládky , adresa, Výše přepravného přitom měla být ujednána zvlášť pro každý jednotlivý přepravní případ (viz čl. III odstavec 1 přepravních podmínek, jež jsou součástí přepravního příkazu); v souzené věci konkrétně ve výši 1 100 EUR bez DPH. Přepravné mělo být vyúčtováno způsobem upraveným v čl. III odst. 3 přepravních podmínek, tj. do 15 dnů od ukončení přepravy. Provedenou přepravu v ceně 1 100 EUR bez DPH vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 29. 6. 2022, splatnou ke dni 28. 8. 2022. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 6. 2023, doručenou žalované (fikcí) do datové schránky dne 19. 6. 2023, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 1 227,93 EUR a 1 200 Kč v dodatečné lhůtě do 3 dnů od doručení této výzvy.4. Soud má na základě předložených důkazů za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě věci ve smyslu § 2555 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), podle kterého „Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.“. Důkazem o uzavření takové smlouvy je jednak přepravní příkaz, kterým žalovaná jako zadavatel dala příkaz žalobkyni jakožto dopravci k provedení přepravy podle podmínek uvedených ve vyhlášce č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě (CMR). Dalším důkazem je i samotný mezinárodní nákladní list (CMR), který potvrzuje převzetí zásilky žalobkyní do přepravy od odesílatele a doručení této zásilky konečnému příjemci. Je tak zjevné, že žalobkyně dostála svým povinnostem z přepravní smlouvy a vzniklo jí právo na zaplacení přepravného účtovaného podle přepravních podmínek, které je podle § 2564 odst. 1 splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení.5. Soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku, který stanoví, že „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“. Oprávněným je proto nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení výši 15 % ročně z částky 1 100 EUR od 29. 8. 2022 (tj. ode dne následujícím po dni splatnosti faktury za přepravu) do zaplacení.6. Jelikož žalobkyně a žalovaná vůči sobě vystupovaly v pozici podnikatelů, přiznal soud žalobkyni též právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a to ve výši 1 200 Kč.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 043 Kč a z nákladů zastoupení účastníka advokátem. Advokátu žalobkyně náleží odměna za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování advokátních služeb (advokátní tarif), tj. za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a za podání ve věci samé, a to ve výši 2 180 Kč za každý úkon podle § 7 bod 5 advokátního tarifu (z tarifní hodnoty ve výši 26 114 Kč, odpovídající kurzu EUR ke dni podání žaloby), a dále mu náleží paušální náhrada výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč za každý z úkonů. Celkem tak náklady žalobkyně (včetně DPH advokáta ve výši 21 % ve výši 1 562,40 Kč) představují částku 10 045,40 Kč.