22 C 347/2023-37 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 111 315,99 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o cenu za dodanou elektřinu za období od 2. 7. 2020 do 24. 10. 2022. Elektřinu dodávala žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 24. 10. 2019. Dále žalobkyně požadovala s ohledem na prodlení žalovaného také zaplacení úroku z prodlení, a to z dlužné ceny za odebranou elektřinu vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vystavených faktur do zaplacení, v zákonné výši.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že účastníci dne 24. 10. 2019 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, na dobu 3 let do odběrného místa , adresa, . Žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektřinu a zajistit službu distribuční soustavy do uvedeného odběrného místa a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu a související služby zaplatit cenu stanovenou žalobkyní a za službu distribuční soustavy a ostatní regulované služby cenu regulovanou stanovenou rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky žalobkyně.4. Dokladem o vyúčtování ze dne 28. 12. 2020 (daňový doklad č. , hodnota, ), splatným ke dni 11. 1. 2021 byl žalovanému za odebranou elektřinu v období od 2. 7. 2020 do 17. 12. 2020 vyúčtován nedoplatek ve výši 23 112,99 Kč (po odečtení záloh celkem ve výši 14 700 Kč z celkové vyúčtované částky 37 812,99 Kč). Zároveň byly žalovanému stanoveny měsíční zálohy na další období ve výši 2 940 Kč.5. Řádnou fakturou ze dne 27. 12. 2021 (číslo daňového dokladu , Anonymizováno, ), splatnou ke dni 10. 1. 2022 byl žalovanému za odebranou elektřinu v období od 18. 12. 2020 do 10. 12. 2021 vyúčtován nedoplatek ve výši 58 530 Kč (po odečtení záloh celkem ve výši 32 340 Kč z celkové vyúčtované částky 90 870,41 Kč). Zároveň byly žalovanému stanoveny měsíční zálohy na další období ve výši 8 580 Kč. K úhradě dlužné částky ve výši 58 530 Kč byl žalovaný vyzván dopisem (upomínka II. – poslední výzva k zaplacení) ze dne 21. 6. 2022.6. Konečnou fakturou ze dne 10. 11. 2022 (číslo daňového dokladu , Anonymizováno, ), splatnou ke dni 28. 11. 2022 byl žalovanému za odebranou elektřinu v období od 11. 12. 2021 do 24. 10. 2022 vyúčtován nedoplatek ve výši 29 673 Kč (po odečtení záloh celkem ve výši 69 440 Kč z celkové vyúčtované částky 99 113,14 Kč). K úhradě dlužné částky ve výši 29 673 Kč byl žalovaný vyzván dopisem (upomínka II. –výzva k zaplacení) ze dne 9. 1. 2023.7. K úhradě celkové dlužné částky ve výši 111 315,99 Kč byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 9. 10. 2023, která byla téhož dne odeslána, jak je patrné z podacího archu.8. Na základě předložených listin má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), který v odst. 1 stanoví, že „Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.“ Na základě této smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému do jím označeného odběrného místa elektřinu v dotčených obdobích. Žalovaný však cenu za odebranou elektřinu v plné výši neuhradil, a soud jej proto k zaplacení dlužné částky v celkové výši 111 315,99 Kč zavázal. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení žalobkyně požadovala vždy od prvního dne prodlení dle jednotlivých vyúčtování v zákonné výši. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu.9. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 566 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba). Při tarifní hodnotě 111 315,99 Kč činí sazba mimosmluvní odměny za každý z těchto úkonů dle § 7 bod 5 advokátního tarifu 5 580 Kč. Dále zástupce žalobkyně učinil ve věci jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (předžalobní výzva). Za tento úkon mu náleží 2 790 Kč. A dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 23 534,50 Kč.