23 C 103/2023-54 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby byl žalovaný povinen vyklidit dům specifikovaný ve výroku tohoto rozhodnutí. Návrh odůvodnil tím, že je vlastníkem předmětného domu, dům dal na základě ústní dohody do užívání žalovanému (svému vnukovi) a jeho rodině z důvodu pomoci překonání tíživé finanční a bytové situace. Mezi stranami bylo dohodnuto, že žalovaný kdykoliv umožní vstup do domu žalobci, jeho manželce, své matce , jméno FO, a sestře , jméno FO, . Délka trvání této dohody byla sjednána do doby, než se bytová a finanční situace žalovaného vyřeší nebo do doby, kdy se žalobce bude chtít do domu vrátit. Žalobce na podzim 2023 oznámil žalovanému svůj úmysl nastěhovat se zpět do nemovitosti na jaře 2023 z důvodu lepší dostupnosti lékařské péče, navíc v té době byly již finanční problémy žalovaného překonány. Žalovaný se přesto z domu nevystěhoval, naopak nechal vyměnit zámky. Dopisem ze dne 21. 5. 2023 byla žalovanému zaslána výzva k vystěhování, na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného nijak reagováno, stejně jako žalovaný nereagoval ani na další telefonicky i osobně sdělené výzvy k vystěhování. Protože žalovanému nesvědčí žádný právní titul k užívání nemovitosti žalobce, žádá žalobce, aby byla žalovanému uložena povinnost jeho nemovité věci vyklidit.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Na jednání soudu se nedostavil. Ve věci bylo nařízeno jednání nejprve na den 23. 11. 2023. Z tohoto jednání se žalovaný omluvil z důvodu nemoci, kterou doložil potvrzením o pracovní neschopnosti. Soud proto jednání odročil na nový termín 11. 12. 2023. I z tohoto jednání se žalovaný omluvil z důvodu pokračující nemoci a doložil další rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Proto i toto jednání bylo odročeno na 11. 1. 2024. Aby soud vyloučil případnou pochybnost, zda se žalovaný nevyhýbá soudnímu jednání, požádal ošetřujícího lékaře žalovaného o sdělení, zda zdravotní stav umožňuje žalovanému účast na soudním jednání. Ten soudu potvrdil, že zdravotní stav žalovaného účast na soudním jednání nevylučuje. Další omluva žalovaného z důvodu pokračující nemoci zaslaná soudu večer před nařízeným jednání (omluva dodána do datové schránky soudu 10. 1. 2023 v 20:23), byla proto soudem posouzena jako nedůvodná. Věc byla projednána za podmínek uvedených v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, přičemž soud vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav. Z listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, vyplývá, že žalobce je zapsán jako vlastník pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, i na něm stojícího rodinného domu č. p. , Anonymizováno, .4. Z dopisu ze dne 21. 5. 2023 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k vyklizení domu nejpozději do 31. 7. 2023, neboť 1. 8. 2023 se do domu hodlal vrátit zpět žalobce. Tento dopis byl žalovanému odeslán dle podacího lístku dne 22. 5. 2023.5. Soud tedy na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalobce je vlastníkem rodinného domu č. p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, a zároveň že žalovanému nesvědčí žádné užívací právo k tomuto domu (žalovaný alespoň žádný relevantní důvod, který by ho opravňoval dům užívat, netvrdil).6. Žalobce se v projednávané věci domáhá ochrany před zásahem do svého vlastnického práva k předmětnému domu, ke kterému dochází ze strany žalovaného ve smyslu ustanovení § 1040 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“). Předpokladem úspěšnosti této žaloby je, že žalobce prokáže, že je vlastníkem předmětného domu a že současně dochází ze strany žalované k zásahu do jeho vlastnického práva tím, že žalovaný užívá předmětný dům a že mu k tomuto užívání nesvědčí žádný právní titul.7. Na základě výše uvedených listinných důkazů a jejich hodnocení v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žalobce výpisem z katastru nemovitostí prokázal, že je výlučným vlastníkem předmětného domu. Současně nebylo vyvráceno jeho tvrzení, že žalovanému nesvědčí k domu jakýkoliv užívací titul. Pokud byla mezi stranami uzavřena nějaká ústní dohoda, přičemž soud nemá důvod o obsahu takové smlouvy pochybovat, když žalovaný proti tvrzení žalobce ničeho nenamítal, jednalo se o výprosu uzavřenou dle ustanovení § 2189 o. z., dle kterého přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Dle § 2190 odst. 1 o. z. pak platí, že kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti. Půjčitel tak může kdykoliv ukončit vzájemný smluvní vztah tím, že výprosníka vyzve k vrácení věci. Smluvní závazek pak zanikne doručením výzvy výprosníkovi, příp. uplynutím doby ve výzvě stanovené. Smluvní vztah mezi stranami tak skončil ke dni 31. 7. 2023, neboť tímto dnem uplynula doba určená žalobcem k vystěhování žalovaného. Ode dne 1. 8. 2023 tak žalovaný užívá předmětný dům bez právního důvodu a tím zasahuje do vlastnického práva žalobce. Žalobce má tedy jako vlastník předmětného domu v souladu s ustanovením § 1040 o. z. právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Podaná žaloba je důvodná, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 279 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, nahlížení do spisu, účast na jednání před soudem) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 4 748 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 10. 2023, když dle doložené plné moci došlo k převzatí věci v Čejkovicích, náhrada ve výši 1 265 Kč za 116 ujetých km v částce 864,62 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,47 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 11. 2023, kdy právní zástupce žalobce nahlížel do spisu u zdejšího soudu, náhrada 1 776 Kč za 144 ujetých km v částce 1 175,96 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 1. 2024 (účast právního zástupce žalobce na soudním jednání) náhrada 1 707 Kč za 144 ujetých km v částce 1 107,29 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,47 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 148 Kč ve výši 2 131 Kč.