23 C 142/2023-47 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 20 000 Kč. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (původně , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , s.r.o.) poskytla žalované dne 12. 7. 2021 částku 20 000 Kč bezhotovostním převodem na její bankovní účet. Tuto částku požaduje žalobkyně jakožto bezdůvodné obohacení, neboť není schopna doložit uzavřenou smlouvu o poskytnutém úvěru. Uvedená pohledávka byla později postoupena na žalobkyni. Kromě žalované částky se žalobkyně rovněž domáhá přiznání úroku z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 15 % ročně od 3. 7. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila dne 24. 11. 2023, přičemž z procesní opatrnosti namítla absenci aktivní legitimace žalobkyně z důvodu, že žalovaná nebyla seznámena s postoupením pohledávky společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Dále namítla, že žalobkyně dostatečně neprověřila úvěruschopnost žalované, což zakládá neplatnost úvěrové smlouvy. Závěrem navrhla podanou žalobu zamítnout.3. Žalobkyně v replice na vyjádření žalované a zároveň na výzvu soudu uvedla, že úvěruschopnost žalované zkoumala řádně. Doplnila taktéž listinné důkazy – smlouvy o postoupení pohledávek a výplatní pásky žalované.4. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že společnost , právnická osoba, měla s žalovanou uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které by se uvedená společnost zavázala žalované poskytnout 20 000 Kč a žalovaná by se zavázala tuto částku navýšenou o příslušenství žalobkyni vrátit. Smlouva nicméně neobsahuje podpisy ani jedné ze stran, a jedná se tedy o pouhý návrh smlouvy, jak ostatně deklarovala žalobkyně v podané žalobě. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 12. 7. 2021 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, zaslala částku 20 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, , který byl v návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru označen jakožto bankovní účet žalované. Jako variabilní symbol bylo uvedeno rodné číslo žalované.6. Žalobkyně taktéž doložila všeobecné obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, a výplatní pásky žalované, jimiž se soud s ohledem na skutečnost, že nebylo doloženo uzavření předmětné úvěrové smlouvy, blíže nezabýval.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2023 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost , právnická osoba, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 6. 2023 včetně dvou dodatků soud zjistil, že pohledávka byla dále postoupena na žalobkyni. Ohledně postoupení pohledávek byla žalovaná informována oznámením ze dne 22. 6. 2023, které jí adresovala původní právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, Zároveň byla žalované adresována předžalobní výzva s tím, že uvedené listiny byly žalované odeslány dne 22. 6. 2023.8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. V předmětné věci nebylo prokázáno, že by byla uzavřena smlouva o úvěru, když soudu byl doručen toliko její návrh. Soud proto v dané věci ani nezkoumal úvěruschopnost žalované, což by bylo namístě zohledňovat pouze v případě prokázání uzavření smlouvy o úvěru. Nárok žalobkyně byl tedy právně posouzen jakožto nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni pouze poskytnutou, dosud nesplacenou jistinu. Žalovaná namítala, že nebyla seznámena s postoupením pohledávky společností Ferratum Bank p.l.c. Soud nicméně zjistil, že na uvedenou společnost nikdy tato pohledávka postoupena nebyla. Ostatně námitka vznesená žalovanou by byla relevantní pouze v případě, že by jakoukoliv částku plnila. Pokud však žalovaná bezdůvodné obohacení ani zčásti nevrátila, je její námitka irelevantní. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo v řízení řádně prokázáno, bylo prokázáno i oznámení o postoupení žalované. I kdyby však žalované nebylo postoupení pohledávky oznámeno, na věci to nic nemění. Dle ustálené judikatury (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 12. 2009, sp. zn. 31Cdo 1328/2007, rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 6. 1. 2009, sp. zn. I ÚS 1980/2008) platí, že změna na straně oprávněného subjektu nastává při postoupení pohledávky pouhou smlouvou mezi věřitelem na straně jedné a novým subjektem na straně druhé, aniž by bylo zapotřebí souhlasu dlužníka. Vědomost dlužníka o změně na straně věřitele má význam jen potud, že ovlivňuje možnost přivodit zánik závazku jeho splněním i původnímu věřiteli, nemá však vliv na postavení nového věřitele jako aktivně legitimovaného ve sporu o plnění předmětného závazku vůči dlužníkovi.11. Soud tak uzavírá, že v řízení bylo prokázáno, že žalované byly ze strany pr. předchůdkyně žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná žalobkyni dosud neuhradila žádnou částku. Žalobkyni tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč a právě v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.12. S ohledem na prodlení žalované soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala jeho splatnost v době stanovené výzvou ze dne 22. 6. 2023, tj. do 3 dnů. Za aplikace ustanovení § 573 o. z. byla výzva doručena třetí pracovní den po odeslání, jež bylo žalobkyní prokazatelně učiněno dne 22. 6. 2022 K doručení tedy došlo dne 27. 6. 2023, a splatnost dluhu tak nastala dne 30. 6. 2023 (tj. 3. den od doručení výzvy). Nárok na zaplacení úroku z prodlení tak žalobkyni vzniká od 1. 7. 2023. Jelikož žalobkyně požadovala přiznat nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení od data 3. 7. 2023, soud jí vyhověl a v požadované výši jí byl úrok z prodlení také přiznán. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezená nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11, a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Opakovanost používaného vzoru je soudu známa z jeho úřední činnosti (např. sp. zn. 23 C 91/2022, 23 C 114/2022).