6 C 263/2023-37 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 49 017,87 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 561,60 Kč z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru ze dneShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, ., datum, , na jejímž základě žalovaná čerpala celkem částku 67 608 Kč a zavázala se splácet poskytnutý revolvingový úvěr měsíčními splátkami ve výši alespoň 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. K prověřování schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že bonita žalované byla prověřována na základě informací získaných od žalované a následným ověřením získaných informací nahlédnutím do databází SOLUS, BRKI, NRKI, bankovních i nebankovních registrech. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila sjednané splátky úvěru řádně a včas, došlo k zesplatnění úvěru ke dni 31. 10. 2022 a ke dni podání žaloby pak vznikl žalobkyni nárok na zaplacení jistiny úvěru ve výši 49 017,87 Kč, smluvní pokuty ve výši 561,60 Kč, úroku ve výši 6 021,68 Kč, poplatků za pojištění schopnosti splácet ve výši 1 054,68 Kč a poplatku za odeslání upomínky a náhrada nákladů za vymáhací proces ve výši 600 Kč. Žalovaná dosud na pohledávku žalobkyně uhradila celkem částku 31 542 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1, , adresa, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v , Anonymizováno, pod č. , tel. číslo, , byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 110 252 Kč. Poskytnutý revolvingový úvěr včetně nákladů se žalovaná zavázala splatit měsíčními splátkami sjednanými minimálně ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč, splatnými vždy k 18. dni v měsíci. Dále byl sjednán poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky 100 Kč, paušální náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku , částka, a smluvní pokuta 0,1 % denně za prodlení s úhradou splatné splátky. Žalované byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru.4. Dle článku 3.2 všeobecných produktových podmínek bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupit, a to na základě výpovědi nabývající účinnosti ke konci druhého kalendářního měsíce po měsíci, v němž byla výpověď předána k poštovní přepravě. Dle článku 2.15.5 všeobecných produktových podmínek byla sjednána ztráta výhody splátek pro případ prodlení žalované s úhradou více než jedné splátky.5. Dle výpisu o čerpání úvěru k datu 20. 9. 2022 představovala jistina čerpaná žalovanou za dobu od , datum, do , datum, celkem částku 66 658 Kč a platby žalované celkem částku 31 542 Kč.6. Odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 26. 9. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně v důsledku prodlení žalované se splacením splátek odstoupila od smlouvy o úvěru a zároveň vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 57 256 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2022 a seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2022, odeslaného dle podacího lístku žalované dne 1. 12. 2022, byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 3. 2023, odeslanou žalované dne 20. 3. 2023, byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dluhu.8. Předžalobní výzva byla žalované zaslána (předžalobní výzva ze dne 16. 3. 2023, podací arch z téhož dne).9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, coShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, .získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná je spotřebitelka, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr.16. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalobkyně nenavrhla a ani nepředložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se ověření skutečné výše příjmů a výdajů žalované. Z listin předložených žalobkyní tak nelze učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru ověřením skutečné výše příjmů a výdajů žalované z jí předložených listin.17. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázané, že žalobkyně sice poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o úvěru celkem částku 66 658 Kč, nicméně již neposoudila řádně schopnost žalované úvěr splatit, neboť nezjišťovala příjmy a výdaje žalované ověřenímShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, .předložených listin. V důsledku toho je smlouva o úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Podle § 588 o. z. se jedná o neplatnost absolutní, neboť smlouva odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Soud si je vědom toho, že zákon nestanoví taxativní výčet postupu, které musí být ze strany věřitele pro jeho naplnění provedeny, stejně tak, že by výklad dané normy neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěru a také na žadatele o ně. Pokud však má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmu a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitelé rozumně očekávat. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).18. Dle shora citovaného § 87 zákona