6 C 296/2023-121 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby výpověď žalovaného, jakožto pronajímatele, z nájmu žalobce, jakožto nájemce nemovitosti, a to stavby , adresa, , rodinný dům na adrese , adresa, , která je součástí pozemku p. č. , Anonymizováno, v obci , adresa, a k. ú. , adresa, (dále jen předmětná nemovitost), ze dne 3. 10. 2023 byla prohlášena za neoprávněnou. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalobce v postavení nájemce uzavřel dne 1. 9. 2015 nájemní smlouvu s tehdejším pronajímatelem panem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , kdy na základě této nájemní smlouvy byl žalobce jakožto nájemce spolu s členy jeho domácnosti oprávněn k zajištění bytových potřeb užívat předmětnou nemovitost. V době podání žaloby se stal vlastníkem předmětu nájmu žalovaný. Žalovaný jakožto současný pronajímatel podal vůči žalobci výpověď z nájmu dle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. d) o.z. datovanou ke dni 3. 10. 2023. Jako důvod výpovědi žalovaný uvedl „ závažný důvod pro vypovězení nájmu na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době dle ustanovení 2288 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterým jsou okolnosti případu, kdy předmětem nájmu je majetek prokazatelně financovaný ze zdrojů získaných trestnou činností nájemce, v důsledku čehož byl tento majetek zabrán předchozímu vlastníkovi , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a připadl do vlastnictví státu“. V rámci této výpovědi byl žalobce poučen, že v souladu s ustanovením § 2286 odst. 2 o.z. má právo vznést proti této výpovědi z nájmu námitky a navrhnout do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi, aby soud přezkoumal její oprávněnost. Žalobce s výpovědí z nájmu nesouhlasí a je přesvědčen, že výpověď není oprávněná. Z tohoto důvodu proto ve stanovené lhůtě podal u zdejšího soudu žalobu. Má za to, že uplatněný výpovědní důvod nebyl naplněn, samotnou výpověď považuje za neplatnou či zdánlivou. Dále žalobce má za to, že výpověď z nájmu je neurčitá, žalovaným specifikovaný výpovědní důvod nenaplňuje předpoklady výpovědního důvodu dle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. d) o.z., jakož i z důvodu formálních nedostatků, kdy výpověď z nájmu nebyla podána vůči manželce žalobce, které svědčí právo společného nájmu k předmětu nájmu, ačkoliv žalobce žalovanému řádně oznámil přípisem ze dne 5. 5. 2023 skutečnost, že manželka žalobce předmět nájmu spolu s žalobcem užívá. I když nejsou dle žalobce námitky proti výpovědi z nájmu nezbytným předpokladem pro podání předmětné žaloby, žalobce je z opatrnosti dne 30. 11. 2023 podal.2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí, když uváděl, že námitku žalobce týkající se neurčitosti výpovědi a nenaplnění výpovědního důvodu považuje za irelevantní. Žalovaný je přesvědčen, že ve výpovědi z nájmu byla přesně specifikována jak nájemní smlouva, tak i předmět nájmu, dále byl specifikován i výpovědní důvod, který byl vymezen zcela dostatečně. Navíc žalovaný má za to, že jím vymezený výpovědní důvod, a to že předmětem nájmu je majetek financovaný ze zdrojů získaných trestnou činností nájemce, v důsledku čehož byl tento majetek zabrán předchozímu vlastníkovi a připadl do vlastnictví státu, lze za obdobně závažný výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. d) o.z. jednoznačně považovat. K poslední námitce žalobce pak žalovaný uvedl, že sice obdržel od žalobce přípis ze dne 5. 5. 2023, v němž však bez dalšího žalobce pouze uvádí, že jej chce informovat, že došlo ke zvýšení počtu osob žijících v předmětné nemovitosti, kdy tuto nemovitost s žalobcem sdílí paní , jméno FO, jakožto jeho manželka. Je přesvědčen, že takový přípis nelze považovat za řádnou a průkaznou informaci o vzniku společného nájemního práva manželů ke shora uvedené nemovitosti, neboť žalobce neuvedl identifikaci své manželky ani její korespondenční adresu a nedoložil žádný doklad, který by prokazoval jeho rodinný stav. , jméno FO, není na adrese předmětné nemovitosti přihlášena k trvalému pobytu. Konečně žalovaný uvedl, že má za to, že žaloba o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu nebyla podána oběma manželi, ale pouze samotným žalobcem, byť účastníky řízení o takové žalobě musí být oba manželé.3. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav.4. Dne 1. 9. 2015 byla uzavřena mezi dědečkem žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, (pronajímatelem) a žalobcem (nájemcem) nájemní smlouva, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci a členům jeho domácnosti k zajištění bytových potřeb rodinný dům (předmětnou nemovitost). Nájem byl sjednán na dobu neurčitou počínaje dnem 1. 9. 2015, přičemž nájemné bylo stanoveno dohodou smluvních stran ve výši 100 Kč měsíčně. V nájemném je zahrnuto i užívání zařizovacích předmětů. Součástí nájemného však nejsou úhrady za plnění spojená s užíváním předmětu nájmu nebo s ním související služby. Veškerá plnění spojená s užíváním předmětu nájmu nebo s ním související služby si zajišťuje nájemce sám na své náklady a odpovědnost. Dle nájemní smlouvy nájemce může dát také předmět nájmu do podnájmu a zároveň může v předmětu nájmu i pracovat nebo podnikat. Nájemce má rovněž právo přijímat ve své domácnosti kohokoliv a umožnit komukoliv, aby předmět nájmu užíval společně s nájemcem. Pronajímatel má právo vyhradit si souhlas přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti teprve tehdy, překročí-li počet osob žijících v předmětu nájmu celkem čtyři osoby. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou nebo další případy zvláštního zřetele hodné.5. Z dopisu ze dne 3. 10. 2023 nazvaného Výpověď z nájmu dle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, adresovaného a doručeného žalobci ze strany žalovaného má soud za zjištěné, že žalovaný sděluje žalobci, že se na základě usnesení Krajského soudu v Brně, č. j. 50 T 4/2017-4511, ze dne 9. 5. 2022, jež nabylo právní moci 11. 10. 2022 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci, č.j. 5 To 39/2022-4545, ze dne 11. 10. 2022 stala vlastníkem zabraného majetku Česká republika, kdy organizační složkou státu příslušnou hospodařit s tímto majetkem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Předmětnou nemovitost žalobce jako nájemce užívá na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 9. 2015. Od 11. 10. 2022 žalovaný vstoupil do práv a povinností na straně pronajímatele. Z titulu pronajímatele proto vypovídá tímto nájem předmětné nemovitosti v zákonné tříměsíční výpovědní době dle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. d) o.z. Důvodem výpovědi je závažný důvod pro vypovězení nájmu na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době, kterým jsou okolnosti případu, kdy předmětem nájmu je majetek prokazatelně financovaný ze zdrojů získaných trestnou činností nájemce, v důsledku čehož byl tento majetek zabrán předchozímu vlastníkovi a připadl do vlastnictví státu. Výpovědní doba je tříměsíční a počíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Zároveň byl žalobce poučen, že má právo vznést proti této výpovědi námitky a navrhnout do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi, aby soud přezkoumal její oprávněnost.6. Dopisem ze dne 30. 11. 2022 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce podal námitky proti předmětné výpovědi z nájmu ze dne 3. 10. 2023, a to zejména z důvodu neurčitosti výpovědi, dále z důvodu, že uvedený výpovědní důvod nenaplňuje předpoklady uplatňovaného výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. d) o.z. Proto tedy žalobce podanou výpověď z nájmu považuje za neoprávněnou. Tyto námitky byly žalovanému dne 30. 11. 2023 doručeny.7. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, má soud za zjištěné, že žalovaný je vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, rodinný dům. Z výpisu z katastru nemovitostí pak má dále soud za zjištěné, že žalovaný předmětnou nemovitost nabyl na základě rozsudku soudu o zabrání věci dle § 101 trestního zákoníku vydaného Krajským soudem v Brně pod č. j. 50 T 4/2017-4511 ze dne 9. 5. 2022, v právní moci ke dni 11. 10. 2022, a na základě usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 5 To 39/2022-4545 ze dne 11. 10. 2022, právní moc ke dni 11. 10. 2022.8. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze 9. 5. 2022, č.j. 50 T 4/2017-4511 má soud za zjištěné, že v trestní věci vedené proti odsouzenému žalobci bylo rozhodnuto tak, že dle § 101 odst. 2 písm. e) trestního zákoníku byla mimo jiné předmětná nemovitost zabrána. Z odůvodnění tohoto rozsudku, bod 4, vyplývá, že z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, se stal na základě kupní smlouvy ze dne 6. 3. 2014 vlastníkem předmětné nemovitosti, nicméně rodinný dům stojí na adrese, kde je k trvalému pobytu byl přihlášen žalobce. Pokud jde o finanční prostředky použité na úhradu kupní ceny za nemovitosti (viz bod 13 předmětného rozsudku), které byly ve vlastnictví , jméno FO, , bylo zjištěno, že tyto nepocházely z jeho vlastních zdrojů, ale z podstatné části byly na účet tehdejší prod