13 C 151/2025-19 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 45 638,55 Kč s příslušenstvím s tím, že co do částky 34 338,55 Kč se jedná o cenu za elektřinu dodanou žalované v období od 24. 10. 2023 do 23. 7. 2024 (žalovaná za toto období hradila pouze částečně - dne 12. 9. 2024 zaplatila částku 3 634,14 Kč) a v období od 24. 7. 2024 do 28. 11. 2024 (za toto období neuhradila žalovaná ničeho) a dále se v částce 11 300 Kč jedná o smluvní pokutu za porušení smlouvy (žalovaná v rozporu se smluvním ujednáním uzavřela smlouvu s novým dodavatelem). Elektřinu dodávala žalobkyně žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 18. 10. 2023. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalované požadovala také zaplacení úroku z prodlení, který požadovala z dlužných částek vždy ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury do zaplacení v zákonné výši, a to po zohlednění částečné úhrady provedené žalovanou.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že účastníci dne 18. 10. 2023 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny na dobu určitou na 12 měsíců od zahájení dodávky s automatickým prodloužením o 1 rok a po jeho uplynutí opět s automatickým prodlužením o 1 rok a po uplynutí 36 měsíců od zahájení dodávky s automatickým prodlužením na dobu neurčitou, do odběrného místa , adresa, (sjednána produktová řada , Anonymizováno, ). Žalobkyně se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajistit dopravu elektřiny a související služby a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu zaplatit cenu dle Ceníku , Anonymizováno, a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a související služby dle aktuálně platného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Ve smlouvě se žalovaná zavázala po dobu účinnosti smlouvy odebírat elektřinu od žalobkyně a nečinit nic, co by mohlo bránit změně dodavatele; za porušení této povinnosti se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu, která se skládala z fixní a flexibilní části, přičemž fixní část činila 500 Kč a flexibilní část se stanovila násobkem částky 900 Kč a počtu kalendářních měsíců, a to i neúplných, zbývajících do konce doby trvání smlouvy nebo počtu kalendářních měsíců, a to i neúplných, které by uplynuly do skončení smlouvy na dobu neurčitou, jako kdyby byla v den porušení povinnosti vypovězena. Nedílnou součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí. Řádnou fakturou za elektřinu č. , hodnota, splatnou dne 9. 8. 2024 byla žalované za odebranou elektřinu v období od 24. 10. 2023 do 23. 7. 2024 po odečtení záloh vyúčtována částka 21 804,14Kč (nedoplatek). Mimořádnou fakturou za elektřinu č. , hodnota, splatnou dne 23. 12. 2024 byla žalované za odebranou elektřinu v období od 24. 7. 2024 do 28. 11. 2024 po odečtení záloh vyúčtována částka 16 168,55 Kč (nedoplatek). Fakturou č. , hodnota, splatnou dne 2. 1. 2025 byla žalované vyúčtována smluvní pokuta za nedodržení smluvních podmínek ve výši 11 300 Kč. Dopisem ze dne 8. 1. 2025 (Upomínka na neprovedenou platbu) žalobkyně upozornila žalovanou, že dlužná částka 11 300 Kč dosud nebyla uhrazena. Dopisem ze dne 22. 1. 2025 (Výzva k úhradě) byla žalovaná na tuto neprovedenou platbu upozorněna opětovně. K úhradě všech shora uvedených dlužných částek byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 25. 2. 2025, která byla téhož dne odeslána, jak plyne z podacího lístku.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), který v odst. 1 stanoví, že „Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.“ Na základě této smlouvy žalobkyně dodávala žalované do označeného odběrného místa elektřinu v dotčených obdobích. Žalovaná však cenu za odebranou elektřinu v plné výši neuhradila a soud ji proto k zaplacení dlužné částky v celkové výši 34 338,55 Kč zavázal. Mezi účastníky byla v rámci této smlouvy dále sjednána smluvní pokuta za porušení smluvních povinností spočívající v předčasném ukončení smlouvy tak, jak to umožňuje ustanovení § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „(1) Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Výši této smluvní pokuty v částce 500 Kč + 900 Kč měsíčně za každý kalendářní měsíc i jeho část (tj. 12 měsíců) do konce trvání smlouvy lze hodnotit jako přiměřenou kompenzaci žalobkyně za předčasné ukončení smluvního vztahu. Soud tedy vyhověl také požadavku žalobkyně na přiznání této smluvní pokuty. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok z prodlení pak žalobkyně požadovala vždy od prvního dne prodlení v zákonné výši do zaplacení po zohlednění částečné úhrady provedené žalovanou dne 12. 9. 2024 na první z vystavených faktur.5. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu.6. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 826 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé). V daném případě jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (srov. např. řízení vedená pod sp. zn. , právnická osoba, , sp. zn. , spisová značka, či sp. zn. , spisová značka, ). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 700 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 4 730 Kč.