13 C 185/2025-25 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 12 592 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., se žalovaným uzavřela dne 17. 1. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem a s poplatky, tj. celkem se zavázal splatit částku ve výši 18 592 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Přestože nebylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně posuzovat úvěruschopnost žalovaného – podnikatele, právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně prověřila. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem splatil pouze 11 000 Kč. Pohledávka byla smlouvou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně v žalobě požadovala dlužnou jistinu ve výši 4 399,85 Kč, smluvní úrok ve výši 103,23 Kč, poplatky v celkové výši 3 088,92 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 750 Kč, poplatek za administrativní činnost a na vyhodnocení úvěru ve výši 567,49 Kč, inkasní poplatek ve výši 771,43 Kč), dále i smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny za období od 18. 3. 2023 do 22. 4. 2024 ve výši 525,03 Kč, zákonný úrok z prodlení za období od prodlení do 22. 4. 2024 ve výši 1 013,45 Kč, úrok ve výši 8 % ročně z částky 4 399,85 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 503,08 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení. Konečně žalobkyně požadovala i zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným jako podnikatelem a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . byla dne 17. 1. 2022 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, která mu byla předána v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 507 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 385 Kč a inkasním poplatkem ve výši 1 800 Kč (celkem 18 592 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Byla ujednána zápůjční úroková sazba 8 % ročně. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, druhá splátka byla splatná měsíc po úhradě první splátky, nejpozději však 2 měsíce od podpisu smlouvy, třetí a další splátky byly splatné měsíc po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Ve smlouvě byla dále sjednána pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaný ocitne v prodlení. V případě, že by žalovaný neuhradil dlužné splátky ani přes upomínky, mohla právní předchůdkyně žalobkyně prohlásit celkovou dlužnou částku za okamžitě splatnou. Předpis splátek tvořil přílohu č. 1 smlouvy.4. Dle předložené transakční historie žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem 11 000 Kč (dne 18. 1. 2022 částku 1 500 Kč, dne 28. 2. 2022 částku 1 000 Kč, dne 23. 3. 2022 částku 1 500 Kč, dne 22. 4. 2022 částku 1 000 Kč, dne 20. 5. 2022 částku 1 000 Kč, dne 23. 6. 2022 částku 1 000 Kč, dne 20. 7. 2022 částku 1 000 Kč, dne 31. 8. 2022 částku 500 Kč, dne 30. 9. 2022 částku 500 Kč, dne 14. 2. 2023 částku 1 000 Kč a dne 5. 9. 2023 částku 1 000 Kč).5. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2024.6. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 10. 9. 2024, která byla dle podacího lístku odeslána následujícího dne.7. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“. Žalovaný vystupoval v pozici podnikající fyzické osoby, a proto se na posuzovaný právní poměr neaplikuje právní úprava týkající se ochrany spotřebitele vyplývající z § 1810 a násl. o. z., ani speciální pravidla na ochranu spotřebitele zakotvená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.8. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a zavázal se jej spolu s úrokem a poplatky splatit ve lhůtě určené ve smlouvě. Žalovaný se však v rozporu se smluvními ujednáními dostal do prodlení s plněním dluhu vůči žalobkyni, a ta má proto rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, a to podle ustanovení § 1970 o. z., podle něhož „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“.9. Na tomto místě soud pouze na okraj podotýká, že „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“ [§ 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.], s tím že „Odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.“ [§ 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb.]. Žalobkyně podanou žalobou požadovala úrok z prodlení ve výši 15 % ročně, tedy ve výši odpovídající zákonnému úroku z prodlení k prvnímu dni prodlení (18. 3. 2023).10. Soud dále přiznal žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, která byla vyúčtována v souladu se smluvními ujednáními, neboť tento nárok je v souladu s ustanovením § 2048 o. z., dle něhož „Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Účtovaná smluvní pokuta odpovídá rovněž výše zmíněnému pravidlu (limitu) zakotvenému v § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb.11. Dále soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč, na něž má žalobkyně vůči žalovanému nárok podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.: „Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.“12. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobkyně, která byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále advokátu podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč.