22 C 142/2025-26 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 11 136 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka představuje co do 10 836 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 8. 6. 2024 do 11. 10. 2024 bylo jeho vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále také jen „dotčené vozidlo“), vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvkem požadovala žalobkyně zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně zároveň, s ohledem na prodlení žalovaného, požadovala zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dopisem ze dne 21. 11. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 10 836 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzva týká, jsou v dopise uvedeny shodně se žalobou, přičemž z výzvy je patrné, že dotčené vozidlo patří do kategorie nákladní osobní automobil s hmotností do 3,5 t. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván dalšími upomínkami, a nakonec též předžalobní výzvou ze dne 6. 3. 2025, která byla dle podacího archu odeslána téhož dne.5. Soud má předloženými listinami za prokázané, že žalovaný porušil povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: Provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (…), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jelikož v žalobě vymezeném období neměl k dotčenému vozidlu, jehož je vlastníkem, v rozporu s citovaným ustanovením sjednáno pojištění odpovědnosti.6. V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo, a to na základě § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 (tohoto zákona) a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Způsob výpočtu tohoto příspěvku určuje § 45 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanovící, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 (tohoto ustanovení) a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 45 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pak ohledně výše denní sazby uvádí, že výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva. Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., přičemž dotčené vozidlo spadá do kategorie uvedené v § 5 odst. 1 písm. o) a vztahuje se na něj sazba 86 Kč denně. Jelikož k vozidlu žalovaného nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 126 dnů, činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen žalobkyni uhradit, celkem 10 836 Kč.7. Kromě samotného příspěvku vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo požadovat náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek za shora specifikované období, a to na základě § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 (tohoto zákona) a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 69/2024 Sb., dle jejíhož § 6 činí výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (…) 300 Kč.“8. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok pak žalobkyně požadovala od 5. 2. 2025 do zaplacení, v zákonné výši.9. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu.10. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátkou. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za první dva úkony činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč, dále advokátce podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 2 615 Kč.