27 C 146/2025-24 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč (1 000 Kč dne , datum, , 5 000 Kč dne , datum, a 14 000 Kč dne , datum, ) převodem na její bankovní účet č. , č. účtu, , a to z titulu úvěrové smlouvy, kterou ovšem není schopna doložit. Žalovaná do dnešního dne ničeho nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena na společnost , právnická osoba, ., která ji následně postoupila na stávající žalobkyni. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá vrácení poskytnuté částky z titulu bezdůvodného obohacení žalované se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 6. 1. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav.4. Z potvrzení o provedené platbě plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, poukázala na účet č. , č. účtu, , a to pod v. s , Anonymizováno, , dne , datum, peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč, dne , datum, částku ve výši 5 000 Kč a dne , datum, pak částku 14 000 Kč. Podle sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, je majitelkou uvedeného účtu právě žalovaná. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (včetně seznamu postoupených pohledávek) byla pohledávka za žalovanou postoupena původní věřitelkou , právnická osoba, na společnost , právnická osoba, ., které ji následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (včetně seznamu postoupených pohledávek) postoupila na stávající žalobkyni. Žalobkyně dopisy ze dne , datum, , odeslanými téhož dne, oznámila žalované jednak postoupení pohledávky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a jednak ji vyzvala k úhradě dluhu v celkové výši 65 549,50 Kč do tří dnů s tím, že jinak bude podána žaloba.5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného obohatí bez spravedlivého důvodu, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatil zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu aj. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.6. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. V posuzované věci bylo tvrzeno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla být podepsána smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž měla žalovaná obdržet finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žádné důkazy prokazující podepsání smlouvy ani jiný důkaz, který by dokládal vůli žalované smlouvu uzavřít nebyly doloženy, pročež se sama žalobkyně domáhala vydání poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud ani nezkoumal platnost či neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, zejména z hlediska posuzování úvěruschopnosti žalované. V souzené věci bylo ale naopak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet částky 1 000 Kč, 5 000 Kč a 14 000 Kč, z nichž žalovaná dle tvrzení žalobkyně, které nebylo žalovanou nikterak vyvráceno, ničeho nevrátila. Jelikož v řízení nebyl doložen právní titul těchto plateb, lze vyjít z toho, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Soud proto žalovanou zavázal, aby žalobkyni, na kterou byla pohledávka platně postoupena a která je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání, vydala z titulu bezdůvodného obohacení částku 20 000 Kč.9. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalované na zaslanou výzvu k úhradě dlužné částky, jejíž odeslání dne , datum, žalobkyně prokázala podacím lístkem. V souladu s § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tj. dne , datum, . Jelikož žalovaná nevydala poskytnuté prostředky ani ve stanovené třídenní lhůtě, tj. do , datum, , žalobkyni vzniklo rovněž právo požadovat úrok z prodlení. Soud proto s ohledem na uplatněný požadavek žalobkyně zavázal žalovanou, aby vedle poskytnuté jistiny uhradila žalobkyni rovněž úrok z prodlení z částky 20 000 Kč v zákonné sazbě od 6. 1. 2025 do zaplacení. Se zřetelem na výše uvedené skutečnosti, kdy nárok žalobkyně byl řádně doložen důkazy, a žalovaná skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátila, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.10. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, které představují zaplacený soudní poplatku ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 1 000 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni započetí každého úkonu, za dva úkony právní služby učiněné do 31. 12. 2024 po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění) a za jeden úkon právní služby učiněný po 1. 1. 2025 po 400 Kč (sepis žaloby). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 2 573 Kč. Soud při rozhodování o nákladech řízení postupoval dle § 14b vyhlášky, neboť se jedná o řízení zahájené ustáleným a opakovaně používaným vzorem, který žalobkyně používá ve skutkově a právně obdobných věcech (viz řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ), předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.