27 C 334/2024-51 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 20 186 Kč s příslušenstvím. Žalobce coby spotřebitel dne 18. 7. 2024 učinil přes internet u žalované objednávku č. , hodnota, na koupi mobilního telefonu s příslušenstvím za cenu 20 186 Kč. Žalobce zboží převzal dne 1. 8. 2024. Dne 5. 8. 2024 od kupní smlouvy odstoupil a současně žalované vrátil předmětné zboží, které jí bylo doručeno dne 6. 8. 2024. Ačkoliv byla žalovaná povinna vrátit žalobci uhrazenou kupní cenu do 14 dní ode dne odstoupení od smlouvy, tj. do 20. 8. 2024, ani přes opakované přísliby tak neučinila.2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala s tím, že není ve věci aktivně legitimována, neboť dluh zanikl vrácením peněz žalobci z titulu reklamace platby (tzv. chargeback). Současně poukázala, že ke dni 21. 10. 2024 bylo vůči ní zahájeno insolvenční řízení.3. Soud ve věci nařídil jednání, ze kterého se žalobce omluvil a žalovaná, přestože předvolání převzala, se k němu nedostavila, aniž by se omluvila a případně požádala o odročení jednání. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků.4. Soud na základě provedeného dokazování listinnými důkazy zjistil tento skutkový stav.5. Žalobce dne 18. 7. 2024 učinil u žalované, prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , objednávku č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo dodání mobilního telefonu , Anonymizováno, , nabíječka a ochranné pouzdro. Potvrzení objednávky ze strany žalované bylo učiněno v e-mailu ze dne 18. 7. 2024, odeslaném z domény , Anonymizováno, . Jeho přílohou byl Reklamační řád a Všeobecné obchodní podmínky. Celková cena dodaného zboží 20 186 Kč byla vyfakturována daňovým dokladem č. , hodnota, vystaveným žalovanou. Připsání platby bylo žalovanou potvrzeno v e-mailu ze dne 18. 7. 2024, odeslaném z uvedené domény.6. Žalobce převzal zboží dne 1. 8. 2024, což plyne z e-mailu zaslaného , právnická osoba, žalobci o doručování zásilky. Žalobce následně dne 5. 8. 2024 jednak prostřednictvím formuláře odstoupil od kupní smlouvy a jednak zboží zaslal zpět žalované, k čemuž doložil podací lístek. Dle záznamu o sledování zásilek z portálu , Anonymizováno, byla zásilka žalované dodána dne 6. 8. 2024.7. Z předložené komunikace účastníků prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů a aplikace RETINO a z výpisu z telefonních hovorů bylo zjištěno, že žalobce opakovaně upomínal žalovanou k vrácení peněžních prostředků za vrácený , Anonymizováno, . Žalovaná buďto nereagovala nebo se omlouvala za zpoždění a slibovala brzké vrácení peněz (dne 12. 9. a 16. 9. 2024).8. Dle sdělení , Anonymizováno, ze dne 28. 2. 2025 k reklamaci platby se žalovaná k žalobcově reklamaci a podanému chargebacku nevyjádřila, čímž má banka reklamaci za ukončenou.9. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 17. 9. 2024. Žalované byla výzva doručena dne 19. 9. 2024 do její datové schránky.10. Z provedené lustrace v ISZR týkající se žalované soud ověřil, že její živnostenské oprávnění zaniklo k 6. 10. 2024. Soud současně ověřil, že ke dni jeho rozhodování nebylo dosud rozhodnuto o insolvenčním návrhu žalované ze dne , datum, vedeném u Krajského soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, . Jelikož v době rozhodování soudu nebyl zjištěn úpadek žalované, neexistovaly zde překážky pro rozhodnutí soudu v této věci.11. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), konkrétně z ustanovení upravujících kupní smlouvu podle § 2079 a násl. a tzv. spotřebitelské smlouvy, uzavírané distančním způsobem podle § 1810 a násl.12. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.13. Podle § 1829 odst. 1 o. z., spotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů. Není-li dále stanoveno jinak, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy. Podle odst. 2 věta první, je-li předmětem závazku koupě zboží, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitel nebo jím určená třetí osoba odlišná od dopravce převezeme zboží.14. Podle § 1830 odst. 1 o. z., spotřebitel může odstoupit od smlouvy jakýmkoli jednoznačným prohlášením učiněným vůči podnikateli. Podle § 1831 odst. 1 o. z., odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel, ledaže mu podnikatel nabídl, že si zboží sám vyzvedne. Lhůta je zachována, pokud spotřebitel odešle zboží před jejím uplynutím.15. Podle § 1832 odst. 1 o. z., odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.16. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli v souladu s § 2079 a násl. ve spojení s § 1810 a násl. o. z. kupní smlouvu distančním způsobem, na jejímž základě se žalovaná coby prodávající zavázala dodat žalobci zboží – mobilní telefon s nabíječkou a ochranným pouzdrem a žalobce jakožto kupující se zavázal zaplatit za to žalované kupní cenu. Žalobce sjednal kupní smlouvu z pozice spotřebitele a žalovaná z pozice podnikající osoby. Žalobce uhradil kupní cenu 20 186 Kč a žalovaná zboží dodala dne 1. 8. 2024. Žalobce dne 5. 8. 2024 využil svého zákonného oprávnění odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů od dodání zboží ve smyslu § 1829 odst. 2 věta první o. z. a současně v souladu s § 1831 odst. 1 o. z. žalované vrátil předmětné zboží, žalovaná zásilku převzala dne 6. 8. 2024. Tímto okamžikem jí vznikla povinnost dle § 1832 odst. 1 o. z. vrátit žalobci nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy finanční prostředky, které od něj přijala, tj. uhrazenou kupní cenu. Žalovaná žalobci dosud ničeho neuhradila, byť žalobce ujišťovala, že tak učiní. Soud nepřesvědčil procesní obraně žalované, že ve věci není aktivně legitimována a že peníze byly žalobci vráceny na základě reklamace platby. K tomu soudu uvádí, že jelikož kupní smlouvu nepochybně sjednala s žalobcem žalovaná, primárně jí vznikla povinnost vrátit po odstoupení od smlouvy přijatou kupní cenu. Sama ani netvrdila a čehokoliv nedoložila ohledně přenosu platební povinnosti na jiný subjekt. Žalovaná rovněž v průběhu řízení neoznačila ani nepředložila žádný důkaz ohledně vrácení peněžních prostředků žalobci. Navíc se k jednání soudu nedostavila, pročež nemohla být poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění svých tvrzení o tom, že došlo ke splnění jejího dluhu buďto přímo jí nebo tím, že by žalobcova platba prostřednictvím banky byla na základě vznesené reklamace (tzv. chargeback) následně vrácena bankou zpět. Žalobce naopak doložil sdělení banky, že reklamaci nebylo možné vyhovět. Poněvadž tedy žalovaná neuhradila dlužnou částku odpovídající uhrazené kupní ceně ve lhůtě splatnosti, dostala se uplynutím čtrnácti dnů ode dne odstoupení od smlouvy do prodlení, a proto žalobci vznikl nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z přisouzené částky 20 186 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobce svůj nárok řádně doložil důkazy, a žalovaná jí tvrzené skutečností nijak neprokázala ani nevyvrátila skutečnosti tvrzené žalobcem, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 808 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, žaloby a vyjádření k odporu žalované včetně jeho doplnění ze dne 4. 4. 2025, za které soud samostatně žalobci odměnu nepřiznal, neboť v něm žalobce toliko zopakoval svá předchozí tvrzení o neučinění platby a předložil k důkazn