6 C 181/2025-25 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 43 037,80 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“), se žalovaným dne 20. 4. 2022 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 40 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 51 101 Kč, který sestával z úroků ve výši 38 564 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 8 328 Kč, pojistného ve výši 2 709 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 91 101 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 4 339 Kč s tím, že poslední splátka je splatná dne 20. 1. 2024. K prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla s odbornou péčí posouzena na základě zhodnocení informací sdělených žalovaným před uzavřením smlouvy, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a jejich následným ověřením oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný nedostál své povinnosti ze smlouvy, když žalobkyni uhradil pouze 47 900 Kč, přičemž poslední částečnou úhradu provedl dne 21. 9. 2023. Pohledávka za žalovaným byla následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Žalovaný tak zůstal žalobkyni dlužen jistinu ve výši 25 911,60 Kč, poplatek 17 126,20 Kč, úrok ve výši 3 598,43 Kč za období od 21. 1. 2024 do 21. 10. 2024 z dlužné jistiny, úrok z prodlení ve výši 2 601,06 Kč za období od 20. 2. 2024 do 21. 10. 2024 z dlužné jistiny. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou žalobkyně dále požadovala úrok z úvěru ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 22. 10. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 22. 10. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 20. 4. 2022 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem 38 564 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částkou za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 8 328 Kč a pojistným 2 709 Kč, to vše v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 4 339 Kč, kdy výše poslední splátky činí 4 321 Kč. Dle smlouvy činila výše úrokové sazby 86 % ročně a částka 40 000 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti ke dni podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky.4. Dále bylo soudem z karty zákazníka ze dne 20. 4. 2022 zjištěno, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že je zaměstnán jako dělník u zaměstnavatele , právnická osoba, . a jeho čistý měsíční příjem činí 24 546 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu a jeho odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Na externí splátky žalovaný dle tvrzení na kartě zákazníka vynakládal 2 500 Kč měsíčně. Na kartě zákazníka je dále uvedeno, že k těmto údajům žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření úvěruschopnosti, a to výplatní pásky za měsíce únor a březen 2022.5. Z Tabulky umoření vyhotovené ke dni 25. 10. 2024 soud zjistil, že žalovaný na pohledávku ze smlouvy č. , hodnota, uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem 47 900 Kč, poslední úhradu ve výši 5 000 Kč provedl dne 21. 9. 2023.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek se podává, že na základě této smlouvy byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to za úplatu (potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 21. 10. 2024, odeslaným dle podacího lístku dne 11. 11. 2024. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 31. 12. 2024, odeslanou dle podacího lístku téhož dne.7. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tj. ke dni 20. 4. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.13. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.14. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému v hotovosti vyplaceny peněžní prostředky ve sjednané výši, a žalovaný se zavázal vrátit tyto prostředky ve sjednaných splátkách spolu s úroky, poplatky a pojistným. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, když nehradil sjednané splátky řádně a včas. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o. z. a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání.15. Jelikož žalovaný ve smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel, zatímco právní předchůdkyně žalobkyně je podnikající právnickou osobou, je třeba vzniklý závazkový vztah mezi účastníky posuzovat jako spotřebitelský úvěr. Soud je tedy povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze