6 C 99/2025-30 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 28 908,39 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěrovém rámci ze dne 25. 5. 2021. Účastníci dne 25. 5. 2021 uzavřeli rovněž smlouvu o úvěru na spotřebitelské zboží. Následně byl žalovanému zaslán tzv. Welcome Pack, který obsahoval mimo jiné holder s kreditní kartou a informacemi o smlouvě o úvěrovém rámci, přičemž na žádost žalovaného byla kreditní karta aktivována. Tímto procesem byla v souladu s úvěrovými podmínkami uzavřena smlouva o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 30 000 Kč. Žalovaný začal revolvingový úvěr čerpat dne 9. 3. 2022 a celkem načerpal 48 848,31 Kč. Žalovaný byl povinen revolvingový úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek spolu se stanoveným úrokem a sjednanými poplatky. Výše každé měsíční splátky byla žalovanému předem oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou více než tří měsíčních splátek, žalobkyně proto úvěr ke dni 26. 4. 2024 zesplatnila. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužných splátek splatných do zesplatnění pohledávky ve výši 7 905,93 Kč, doplatku jistiny 20 395,27 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužných splátek ve výši 280 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 127,19 Kč, poplatku za odeslání sdělení o zesplatnění všech závazků ve výši 200 Kč, tj. celkem částky 28 908,39 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou požaduje žalobkyně též zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 501,20 Kč od 19. 5. 2024 do zaplacení. K tomu, jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy o úvěrovém rámci posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že vycházela z historických informací pro Skupinu , právnická osoba, ., provedla porovnání žalovaným uváděných údajů o příjmech a výdajích s demografickými, behaviorálními a statistickými údaji dle skóringového modelu žalobkyně. Dále provedla lustraci žalovaného v bankovních i nebankovních registrech BRKI, NRKI, registru RRS (registr rizikových subjektů , právnická osoba, ), registru SOLUS a ostatních registrech a databázích (ISIR, interní black list žalobkyně, interní platební morálka klienta a další), a to vše s negativními záznamy o žalovaném. Dotazem do NRKI byly zjištěny existující splátky úvěrů žalovaného ve výši 13 557 Kč měsíčně. Dále byla zkontrolována adresa žalovaného v evidenci adres obecních úřadů, žalovaný byl lustrován v registru hledaných osob a centrální evidenci exekucí, přičemž z toho to vyplynulo, že žalovaný nebyl hledanou osobou, neměl hlášené bydliště na adrese obecního úřadu a nebyla proti němu vedena žádná exekuce. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je rozvedený, bezdětný. Žalovaným tvrzený měsíční příjem činil 37 000 Kč, náklady na bydlení 5 000 Kč měsíčně, náklady na splátky dalších úvěrů 5 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje 400 Kč měsíčně. Žalobkyně do nákladů žalovaného dále započetla částku životního minima dle zvláštního právního předpisu a rezervu ve výši minimálně 10 % z příjmů. Žalovaný na dluh ze smlouvy uhradil celkem částku 33 213 Kč, proto vyhodnocení úvěruschopnosti muselo být dle názoru žalobkyně provedeno správně, neboť žalovaný po delší dobu dluh splácel. I pokud by nebyla úvěruschopnost žalovaného řádně posouzena, je následkem toho pouze relativní neplatnost smlouvy o úvěrovém rámci.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci řízení prostředky komunikace na dálku dne 25. 5. 2021 podepsali smlouvu o úvěru na koupi zboží číslo , IBAN, . Obsahem části B. smlouvy byly učiněny podmínky Smlouvy o úvěrovém rámci, dle které měla žalobkyně poskytnout žalovanému na dobu neurčitou bezúčelový revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, na jehož základě byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 50 000 Kč. Smlouva o úvěrovém rámci nabyla účinnosti okamžikem udělení souhlasu žalovaného s aktivací jemu poskytnuté kreditní karty v rámci tzv. Welcome packu. Z tabulky, která byla přiložena ke smlouvě, soud zjistil, jak se měnila výše úrokové sazby při různé výši čerpání úvěru (od 26,41 % ročně do 19,29 % ročně). Žalovaný byl povinen splácet revolvingový úvěr spolu s úrokem minimálními měsíčními splátkami, o jejichž výši měl být informován předem ve výpisu z účtu a v SMS zprávě. Žalovaný měl dále na základě smlouvy stanovenou povinnost hradit související poplatky dle Sazebníku, které měly být hrazeny spolu se splátkou jistiny a úroku. V případě neuhrazení dlužné částky do data splatnosti, byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky. V případě prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek a pokud dluh žalovaný neuhradí ani poté, co bude vyzván k jeho úhradě do 30 dní, bylo ve smlouvě stanoveno oprávnění žalobkyně prohlásit jistinu úvěru za okamžitě splatnou. Žalovaný byl současně zařazen do volitelného kolektivního pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovanému byl poskytnut Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obsahující konkrétní informace o úvěru.4. Nedílnou součástí smlouvy o úvěrovém rámci byly učiněny i úvěrové podmínky č. , Anonymizováno, . Dle jejich článku 5.6 byla žalobkyně oprávněna za oznámení o okamžité splatnosti úvěru účtovat žalovanému 200 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byl i Sazebník k úvěrovým podmínkám, ze kterého soud zjistil výši dalších účtovaných poplatků.5. Smlouva byla uzavřena k žádosti žalovaného ze dne 21. 5. 2021, v rámci níž uvedl, že je zaměstnaný na dobu neurčitou u , Anonymizováno, s čistým měsíčním příjmem 45 000 Kč jako kvalifikovaný dělník, jeho výdaje na bydlení činí 5 000 Kč měsíčně, když bydlí ve spláceném bytě (domě), je rozvedený a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný dále uvedl výdaje na splátky ostatních úvěrů ve výši 5 000 Kč měsíčně, ostatní měsíční výdaje ve výši 400 Kč měsíčně. Z fotokopie výpisu z účtu žalovaného u zahraniční banky , jméno FO, vyplynuly platby ve výši 1 744 EUR zasílané žalovanému společností , Anonymizováno, , a to ve dnech 23. 4. 2021 a 22. 5. 2021, současně pak blíže nespecifikované výdaje žalovaného v období od 23. 4. 2021 do 3. 5. 2021 ve výši celkem 1 929 EUR (prostřednictvím výběrů v hotovosti).6. Z výpisů z úvěrového účtu z data 5. 11. 2023, 5. 12. 2023, 5. 1. 2024, 5. 2. 2024, 5. 3. 2024 a 5. 4. 2024 vyplynulo, že žalovaný revolvingový úvěr čerpal, přičemž byl každým jednotlivým výpisem informován o výši splátky k datu splatnosti stanovené na 15. den příslušného měsíce. Žalovaný ovšem stanovené splátky nesplácel řádně a včas, když ke dni 5. 4. 2024 neuhradil celkem 6 splátek.7. Žalovaný z úvěrového rámce vyčerpal celkem částku 48 848,31 Kč. Žalovaný na dluh ze smlouvy uhradil nepravidelnými platbami celkem 33 213 Kč, kdy poslední splátku ve výši 1 500 Kč uhradil dne 17. 3. 2024 (přehled plateb).8. Žalovaný byl upozorněn na neuhrazené splátky dopisy ze dne 25. 3. 2023, 25. 4. 2023 a 25. 5. 2023, kterými byl současně vyzván k úhradě dlužné částky, posledním označeným dopisem pak byl upozorněn na to, že nebude-li dlužná částka uhrazena neprodleně na bankovní účet žalobkyně, je žalobkyně oprávněna prohlásit všechny dosud nesplatné dlužné částky ze smlouvy o úvěru za okamžitě splatné. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou měsíčních splátek, byl úvěr zesplatněn ke dni 26. 4. 2024 a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 20 kalendářních dnů od data vystavení zesplatňujícího dopisu ze dne 28. 4. 2024. Dopis byl žalovanému odeslán dne 29. 4. 2024 (dodejka). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván i předžalobní upomínkou ze dne 22. 10. 2024, a to nejpozději do 7 dnů od odeslání upomínky, datum jejíhož odeslání je na soudu předloženém potvrzení nečitelné (předžalobní upomínka, podací arch).9. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru tak, jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“): „smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce 50 000 Kč, úvěr byl žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky v měsíčních splátkách. Na celkem poskytnutou dlužnou částku 48 848,31 Kč žalovaný uhradil celkem 33 213 Kč.10. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. ke dni 25. 5. 2021 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu úvěr byl poskytován v souvislosti s (