14 C 46/2025-30 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 59 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že se žalovaným dne 20. 9. 2024 uzavřel smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytl finanční částku ve výši 60 000 Kč. Tuto částku žalobce žalovanému poskytl tak, že dne 17. 9. 2024 poukázal na účet žalovaného částku ve výši 11 000 Kč, dne 18. 9. 2024 poukázal na účet žalovaného částku ve výši 1 000 Kč a dne 20. 9. 2024 při podpisu smlouvy mu předal v hotovosti částku ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit v měsíčních splátkách, nejpozději však do 31. 3. 2025. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 1 000 Kč dne 20. 5. 2025. Žalobce navrhoval žalovanému uzavření dohody o změně splátkového kalendáře, tato však uzavřena nebyla, když žalovaný se nedostavil k notářce, kde měla být tato dohoda podepsána. Žalobce proto zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne 16. 7. 2025, v níž jej vyzval k zaplacení dlužné částky 59 000 Kč ve lhůtě do 31. 7. 2025. S ohledem na prodlení žalovaného požadoval žalobce také zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 59 000 Kč za období od 1. 8. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 20. 9. 2024 uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému finanční částku 60 000 Kč (ve smlouvě je chybně uvedeno 62 000 Kč), a to tak, že částka 11 000 Kč mu byla poskytnuta převodem dne 17. 8. 2024 (opět je ve smlouvě chyba, když správně má být 17. 9. 2024, jak vyplývá z níže uvedených důkazů), částka 4 000 Kč mu byla poskytnuta převodem dne 18. 9. 2024 a částka 45 000 Kč mu byla předána v hotovosti před podpisem této smlouvy; toto smluvní strany stvrdily svými podpisy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku splácet převodem na účet žalobce č. , č. účtu, měsíčními splátkami ve výši 10 333 Kč vždy do 20. dne v měsíci. Dále bylo dohodnuto, že splatnost zápůjčky bude nejpozději do 31. 3. 2025. Strany se dále dohodly, že zápůjčka bude bezúročná a pro případ řádného nesplácení byl dohodnut úrok ve výši 1 % denně z celkové zapůjčené částky.4. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že dne 17. 9. 2024 byla z účtu č. , č. účtu, s názvem , jméno FO, na účet č. , č. účtu, poukázána částka 11 000 Kč se zprávou Půjčka. Z dalšího potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že dne 18. 9. 2024 byla z téhož účtu na tentýž účet č. , č. účtu, poukázána částka 4 000 Kč opět se zprávou Půjčka. Z doloženého výdajového dokladu soud zjistil, že dne 20. 9. 2024 vyplatil žalovaný žalovanému částku 45 000 Kč, kdy jako účel výplaty je uvedeno zápůjčka finančních prostředků. Doklad je žalovaným jako příjemcem podepsán.5. Z dalšího potvrzení o provedení transakce je zřejmé, že dne 20. 5. 2025 došla na účet č. , č. účtu, z účtu č. , č. účtu, s názvem , Jméno žalovaného, částka 1 000 Kč; ve zprávě plátci a příjemci je uvedeno Tento týden ještě posílám ať je aspoň 5 000 Kč.6. Z návrhu notářského zápisu sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že žalobce nachystal žalovanému nový splátkový kalendář, který měl být stvrzen notářským zápisem, notářský zápis však není podepsaný.7. K úhradě dlužné částky ve výši 59 000 Kč byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne 16. 7. 2025, v níž mu byla stanovena lhůta k úhradě nejpozději do 31. 7. 2025. Předžalobní výzva byla odeslána 17. 7. 2025, jak je patrné z podacího lístku.8. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož „Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného duhu, vznikne smlouva o zápůjčce“. Žalobce peněžní prostředky v celkové výši 60 000 Kč žalovanému přenechal tak, že mu částku 15 000 Kč zaslal na bankovní účet před podpisem smlouvy a částku 45 000 Kč mu předal v hotovosti rovněž před podpisem smlouvy, když toto žalovaný stvrdil svým podpisem. Poskytnutí finanční částky v celkové výši 60 000 Kč pak bylo doloženo i dvěma potvrzeními o provedení transakce a výdajovým dokladem. Žalovaný byl povinen zapůjčené peněžní prostředky vrátit v dohodnutých splátkách, nejpozději byl pak povinen celou částku vrátit do 31. 3. 2025. Žalovaný se však v rozporu se smluvním ujednáním dostal do prodlení s plněním dluhu vůči žalobci, když zápůjčku v určených termínech nevrátil a uhradil žalobci pouze 1 000 Kč, a to teprve dne 20. 5. 2025. Jelikož žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, žalobci vznikl nárok na zaplacení zbývající části poskytnuté jistiny ve výši 59 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to podle ustanovení § 1970 o. z., podle něhož „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená“. Soud tedy žalobci přiznal i úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 59 000 Kč za období od 1. 8. 2025, tedy ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalovanému v předžalobní výzvě, do zaplacení. Žaloba tak byla zcela důvodná, a proto jí bylo v celém rozsahu vyhověno.9. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobce, který byl v řízení zcela úspěšný. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 950 Kč a dále z nákladů žalobce v paušální výši. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. platí, že účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Tím je vyhláška č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“). Žalobci v souladu s § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky náleží náhrada za jeden úkon (písemné podání ve věci samé - žaloba), a to ve výši 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky). Celkem žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 3 250 Kč.