4 C 204/2025-65 — Okresní soud v Hodoníně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2025, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 7 000 Kč. Tento měla žalovaná splatit do 15. 3. 2025, což neučinila a zůstala žalobkyni dlužna poskytnutou částku 7 000 Kč a smluvní úrok z kapitalizované výši 1 050 Kč.2. Žalovaná se ve věci uvedla, že mezi účastnicemi řízení byly podepsány tyto smlouvy o spotřebitelském úvěru: č. , hodnota, ze dne 27. 5. 2024, na jejím základě byla žalované poskytnuta částka 5 000 Kč, č. , hodnota, ze dne 12. 6. 2024, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 7 000 Kč, č. , hodnota, ze dne 20. 12. 2024, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 2 000 Kč, č. , hodnota, ze dne 21. 2. 2025, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 4 000 Kč a žalovaná smlouva č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2025, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 7 000 Kč. Už žádné ze smluv žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované. Proto všechny smlouvy jsou absolutně neplatné a žalobkyně mohla vždy požadovat po žalované pouze poskytnuté částky, nikoliv úroky a další poplatky. Žalovaná však uhradila na smlouvu č. , hodnota, namísto 5 000 Kč celkem 5 750 Kč, bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně činí 750 Kč; na smlouvu č. , hodnota, uhradila namísto 7 000 Kč celkem 12 097 Kč, bezdůvodné obohacení činí 5 097 Kč, na smlouvu č. , hodnota, uhradila namísto 2 000 Kč celkem 3 587,52 Kč, bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně činí 1 587,50 Kč; na smlouvu č. , hodnota, uhradila namísto částky 4 000 Kč celkem 4 720 Kč, bezdůvodné obohacení tak činí 720 Kč. Žalobkyně se tak obohatila o částku 8 154,52 Kč a žalovaná ji výzvou ze dne 1. 10. 2025 vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení. V souzené věci se obohatila žalovaná o částku 7 000 Kč z titulu neplatné smlouvy č. č. , hodnota, . Žalovaná následně provedla zápočet vzájemných nároků vůči žalobkyni dne 2. 10. 2025. Žalovaná tedy žalobkyně nic nedluží. Dále žalovaná uvedla, že jednání žalobkyně bylo vědomě nepoctivé, nekalé a odporující dobrým mravům, zejména s ohledem na výši dojednaného úroku 1 % denně a RPSN přes 2000 % ročně. Nadto žalovaná nemá ke smlouvám o úvěru přístup, neboť žalobkyně přístup do klientské zóny zablokovala. Pro tento informační deficit žalované přechází důkazní břemeno na žalobkyni, která musí smlouvy doložit. V době uzavření smluv byla žalovaná na mateřské dovolené, byla ve finanční tísni, finanční zůstatky na účtech byly vždy záporné a žalobkyni toto bylo známo.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění. Strany uzavřely smlouvu o úvěru dne 28. 2. 2025, na základě které měla žalobkyně poskytnout žalované částku 7 000 Kč a žalovaná měla vrátit 8 050 Kč do 15. 3. 2025. Doba úvěru tak činila 15 dní. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 1 % denně, repasované činila 2899 %, byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ prodlení 0,1 % denně (smlouva o úvěru č. , hodnota, , formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně vyplatila částku 7 000 Kč na účet č. , č. účtu, dne 28. 2. 2025 (potvrzení o provedené platbě). Přípisem ze dne 2. 5. 2025, odeslaného téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 9 567,16 Kč (dopis ze dne 2. 5. 2025 a podací lístek).4. Žalovaná obdržela celkem částku 25 000 Kč z účtu č. , č. účtu, tak, že dne 28. 2. 2025 obdržela 7 000 Kč, variabilní symbol je zde uvedeno číslo smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , dne 20. 12. 2024 obdržela částku 2 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , dne 21. 2. 2025 obdržela částku 4 000 Kč pod VS , var. symbol, , dne 27. 5. 2024 obdržela částku 5 000 Kč pod VS , var. symbol, a dne 12. 6. 2024 obdržela částku 7 000 Kč pod VS , var. symbol, (historie pohybů – běžný účet ze dne 12. 6. 2024, 27. 5. 2024, 28. 2. 2025, 21. 2. 2025, 20. 12. 2024). Žalovaná zaplatila celkem částku 26 154,52 Kč na účet příjemce č. , č. účtu, , pod shora uvedenými variabilními symboly. Tak zaplatila částku 2 419 Kč dne 16. 12. 2024 pod VS , var. symbol, , dne 11. 2. 2025 částku 3 587,52 Kč pod VS , var. symbol, , dne 28. 2. 2025 částku 4 702 Kč pod VS , var. symbol, , dne 11. 6. 2024 částku 5 750 Kč pod VS , var. symbol, , dne 12. 11. 2024 částku 2 419 Kč pod VS , var. symbol, , dne 13. 8. 2024 částku 2 420 Kč pod VS , var. symbol, , dne 14. 10. 2024 částku 2 419 Kč pod VS , var. symbol, , dne 16. 9. 2024 částku 2 420 Kč pod VS , var. symbol, (potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 20. 5. 2025). Žalovaná tak zaplatila více, než obdržela, a to 1 154,52 Kč (celková historie). Žalovaná žalobkyni zaslala předžalobní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 1. 10. 2025, v níž žádala zaplatit částku 8 154,52 Kč a dále náklady na právní zastoupení (vyzvána ze dne 1. 10. 2025 a doručenka datové zprávy z téhož dne). Žalovaná také zaslala žalobkyně přípis označený jako zápočet vzájemných nároků ze dne 2. 10. 2025, v němž započetla v souvislosti se shora uvedenými smlouvami bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně ve výši 8 154,52 Kč proti bezdůvodnému obohacení žalované ve výši 7 000 Kč (výpis ze dne 2. 10. 2025 a doručenka datové zprávy z téhož dne).5. Žalobkyně ani k výzvě soudu ze dne 12. 9. 2025 neuvedla tvrzení, jakým způsobem posoudila úvěruschopnost žalované; jednání soudu se nedostavila a nevyužila tak svého poučení podle § 118 a o.s.ř., neunesla tak břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Soud tak má za to, že žalobkyně úvěruschopnost žalované neposoudila. Žalobkyně se ani nijak nevyjádřila k tvrzením žalované ohledně zápočtu, ohledně existence předchozích úvěrových smluv, ohledně přeplatku ani ohledně vzniku bezdůvodného obohacení. Protože však žalovaná prokázala, že čerpala od žalobkyně i na základě předchozích vztahů celkem částku 25 000 Kč, považuje soud její tvrzení, které žalobkyně nijak nevyvrátila, ani se proti nim neohradila, ohledně uzavření celkem 5 smluv o úvěru, přičemž úvěry ze 4 předchozích smluv byly žalovanou uhrazeny ve výši 26 154,52 Kč, aniž by byla při uzavírání smluv zkoumána úvěruschopnost žalované, za prokázané.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaná obdržela částku 7 000 Kč. Žalobkyně však neposoudila řádně úvěruschopnost žalované. Žalovaná měla v minulosti uzavřené další 4 úvěrové smlouvy se žalobkyní, na základě kterých čerpala částku menší, než jakou následně vrátila. Ani u těchto smluv žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované, a proto vzniklo na straně žalobkyně bezdůvodné obohacení ve výši 8 154,52 Kč. Žalovaná započetla svoji pohledávku vůči žalobkyni na zaplacení částky 8 154,52 Kč proti pohledávce žalobkyně na zaplacení částky 7 000 Kč, poskytnuté na základě neplatné úvěrové smlouvy.7. Při právním posouzení věci vycházel soud zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku.Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“8. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelkou a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by úvěr byl poskytován v souvislosti s podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ani netvrdila.9. Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, tj. ke dni 28. 2. 2025 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“10. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku