6 C 291/2025-25 — Okresní soud v Hodoníně

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 26.1. 2024, když žalovaný měl povinnost zapůjčené peníze vrátit do 28.2.2024. Žalovaný zápůjčku nevrátil, ač k tomu byl vyzván předžalobní výzvou.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně dne 26.1.2024 převedla na účet , č. účtu, částku 50 000 Kč se zprávou pro příjemce „Půjčka do 28.2.2024“. Předžalobní výzvou ze dne 18.2.2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení poskytnuté částky ve výši 50 000 Kč vč. příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 18.2.2025.Dle § 2390 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou o dočasném přenechání zastupitelné věci k užití, v daném případě finančních prostředků. Právní úprava nepředepisuje formu smlouvy o zápůjčce. Smlouva může být uzavřena písemně, ústně či konkludentním způsobem. Povinností vydlužitele je vrátit poskytnutou věc. Určení času, po kterém je vydlužitel povinen věc zapůjčiteli vrátit, může být smluveno přímo ve smlouvě o zápůjčce, jinak je splatnost dluhu závislá na vypovězení zápůjčky (§ 2393 odst. 1 o.z.).S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že dne 26.1.2024 zapůjčila žalovanému částku 50 000 Kč převodem na účet a že žalovaný byl povinen poskytnuté peníze žalobkyni do 28.2.2024 vrátit. Protože tak neučinil, ač k tomu byl před po dáním žaloby vyzván předžalobní výzvou, soud žalobě vyhověl, a to včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení požadovaný v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ode dne 1.3. 2024 do zaplacení. Žalovaný totiž měl povinnost zápůjčku vrátit do 28.2.2024, dnem následujícím po tomto datu se dostal do prodlení. Mezi stranami nebyl sjednán žádný úrok z prodlení, proto žalobkyni náleží úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 011 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci a sepis žaloby) a z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 100 Kč ve výši 1 911 Kč.