24 C 180/2020-23 — Okresní soud v Novém Jičíně

1.) Předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], uzavřené s využitím prostředků komunikace na dálku, mezi právním předchůdcem žalobce (původním postupitelem) [právnická osoba] jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným na straně druhé. 2.) Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 3.) Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obchodní zákoník“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4.) Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obč. zák.“), jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 5.) Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že [právnická osoba], [IČO], jako věřitel na straně jedné a žalovaný jako dlužník na straně druhé uzavřeli dne [datum] s využitím prostředků komunikace na dálku (mobilního telefonu a telefonního čísla žalovaného [číslo]) smlouvu o úvěru podle § 497 obchodního zákoníku, na základě které věřitel poskytl ve prospěch žalovaného tím, že mu dne [datum] ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] odeslal na bankovní účet č. [bankovní účet] částku [částka], peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit věřiteli do [datum] a zaplatit v téže lhůtě poplatek ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný do [datum] ani později úvěrujícímu částku ve výši [částka] prokazatelně nevrátil, když podle tvrzení žalobce žalovaný zaplatil věřiteli pouze [částka], a věřitel jako postupitel tuto svou pohledávku za žalovaným postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce jako postupníka (§ 1879 o. z.), žalovaný dlužil žalobci celkovou částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2010 do [datum] v sazbě 7,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrok z prodlení ve výší 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“). 6.) Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění) po [částka], 3 režijních paušálech po [částka] ([částka]) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující [částka], a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy [částka], které soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.