3 C 153/2021-86 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně podala u soudu proti žalovanému žalobu, kterou se domáhala zaplacení 34.452 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným dne 16. 12. 2020 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu poskytla 30.000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,05 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v měsíčních splátkách 1.050 Kč, tuto povinnost však řádně neplnil, ač byl opakovaně upomínán. Úvěr byl proto zesplatněn ke dni 28. 3. 2021 a výše dluhu činila 31.551 Kč, z čehož 28.401 Kč je neuhrazená jistina a 3.150 Kč představují neuhrazené splátky. Protože předžalobním výzvám žalobkyně žalovaný nevyhověl, žaluje nyní žalobkyně o zaplacení jistiny 28.401 Kč se smluvním úrokem a úrokem z prodlení, dlužných splátek 3.150 Kč dále dle smluvních podmínek požaduje zaplacení nákladů na upomínání v celkové výši 300 Kč, smluvní pokutu za trojí porušení povinnosti řádně dluh splácet v měsíčních splátkách 1.497 Kč a smluvní pokuty za neuhrazení jistiny a dlužných splátek ke dni zesplatnění ve výši 1.104 Kč, tj. 0,1 % z dlužné částky 31.551 Kč denně od 29. 3. 2021 do 2. 5. 2021. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a na svoji obranu nic neuplatil. 3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenou účastníky dne 16. 12. 2020, je prokázáno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout standartní neúčelový úvěr 30.000 Kč tak, že částku 27.500 Kč převede účet č. [bankovní účet] a na pokyn žalovaného ze zbytku uhradí 2.500 Kč zprostředkovateli úvěru jako provizi. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,05 % ročně, takže žalovaný měl žalobkyni vrátit za 40 měsíců celkem 42.000 Kč v měsíčních splátkách 1.050 Kč, splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje lednem 2021, převodem na účet [bankovní účet]. Ve smluvních podmínkách v čl. IV., bod 1. písm. d) se smluvní strany dohodly, že úvěr či jeho část, resp. zbytek, se stane splatným v důsledku porušení povinnosti žalovaného tím, že žalovaný bude v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně žalovanému odešle písemné oznámení o zesplatnění úvěru. V bodě 4, písm. b) bylo dohodnuto, že žalobkyně má právo požadovat po žalovaném za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek 100 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů. Podle čl. IV. bod 2. písm. c) bylo mezi žalobcem a žalovaným dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč s tím, že uplatnění je možné jen do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným. V čl. IV. bod 2 písm. b) je upraveno právo žalobkyně požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení. Smluvní pokuty se dle bodu 2 písm. e) smlouvy stávají splatnými bez výzvy a závisí na prodlení s plněním. Vztahy účastníků dále upravují podrobněji Úvěrové podmínky, které jsou přílohou č.1 úvěrové smlouvy. V příloze č. 2 je formulář pro standardní informace spotřebitelského úvěru, jenž shrnuje podstatné parametry úvěru. 4. Čestným prohlášením žalovaného ze dne 16. 12. 2020, jenž žalovaný také podepsal, je prokázáno, že poskytl údaje o pravidelných měsíčních výdajích a příjmech. Uvedl, že na bydlení vynakládá měsíčně 5.000 Kč a na další běžné pravidelné výdaje 1.000 Kč. Dále udal, že je svobodný a i jeho mzda činí 24.000 Kč. Prohlásil, že mu nehrozí úpadek a nemá závazky. Žalobkyně potom 28. 12. 2020 prověřila údaje v insolvenčním rejstříku a v dalších dostupných evidencích s negativním zjištěním a posoudila úvěruschopnost žalovaného s kladným výsledkem. Přihlédla k výpisu žalovaného z účtu č. [bankovní účet] za listopad 2020, z něhož vyplývá výše mzdy žalovaného 22.000 Kč a přehled o jeho běžných výdajích. K dispozici měla též výplatnici žalovaného za měsíce říjen 2020, prokazující vyplacenou mzdu 22.000 Kč a za listopad 2020 mzdu 26.000 Kč. 5. Potvrzení o provedení transakce [právnická osoba] prokazuje, že z účtu žalobkyně na účet žalovaného byla poukázána dne 28. 12. 2020 částka 27.500 Kč. Dalším potvrzením banky je prokázáno, že částka 2.500 Kč byla téhož dne poukázána žalobkyní na účet zprostředkovatele úvěrů [jméno] [příjmení]. 6. Upomínkou žalobkyně se dne 27. 1. 2021, adresovanou žalovanému, je prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní upomínán o placení sjednaných splátek z předmětné úvěrové smlouvy. Žalobkyně totiž zjistila, že žalovaný je v prodlení s placením splátky za leden 2021. Připomenuto mu bylo, že v souladu s úvěrovou smlouvou je mu účtována za každou opožděnou platbu smluvní pokuta ve výši 499 Kč a platba 100 Kč za upomínací náklady. Upomínkou z 28. 2. 2021 podobného obsahu byl žalovaný urgován i v únoru 2021. 7. Dopisem žalobkyně z 28. 2. 2021 byl žalovaný informován o rozhodnutí dluh ze smlouvy o úvěru zesplatnit a byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 31 551 Kč, smluvních pokut 1.497 Kč a upomínacích nákladů 300 Kč. Důvodem zesplatnění byla skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší 2 měsíce, ačkoliv byl k úhradě písemně vyzván upomínkou a k nápravě nedošlo ani v poskytnuté lhůtě. Byl proto vyzván ke splacení celého dluhu ve lhůtě 10 dnů. Zároveň byl také upozorněn na smluvní pokuty, na něž v důsledku prodlení žalovaného žalobkyni vzniká právo, to vše s tím, že tato výzva je zároveň i výzvou předžalobní a žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu. Dle podacího lístku výzva byla žalovanému odeslána doporučeně 28. 3. 2021 na adresu jeho trvalého pobytu, tímto dnem tak došlo dle smluvních podmínek k zesplatnění dluhu. 8. Po právní stránce hodnotil okresní soud věc dle uzavřené úvěrové smlouvy a jejich podmínek, přihlédl též k § 2395 a násl. a § 2048 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) s přihlédnutím k ustanovení § 1810 a násl. o. z. a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Smlouva o úvěru byla po prověření schopností žalovaného dluh splatit platně sjednána, žalobkyně své povinnosti z ní řádně splnila, žalovaný plnění, k nimž se zavázal, od počátku neplnil, ke změně nedošlo ani po upomínkách a upozorněních na obsah sjednaných majetkových sankcí. Žalobkyně v řízení podrobně vysvětlila, z čeho se dluh žalovaného sestává, předložila listinné důkazy, které její tvrzení prokazují. K jejich zpochybnění, natož vyvrácení v řízení nedošlo. Za tohoto stavu nezbylo, než žalobě žalobkyně tak, jak byla podána, vyhovět. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku. Rozhodnutí o úroku z prodlení vychází z ustanovení § 1970 o. z., jeho výše z vlád. nař. č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. l občanského soudního řádu („o. s. ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu účelně vynaložených nákladů proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně zároveň v řízení prokázala, že žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. zaslala výzvu k plnění a o právo na náhradu nákladů se tak nepřipravila. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení ve výši 3.557 Kč představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.379 Kč, odměnu advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, (dále„ AT“) ve výši 1.500 Kč (3 úkony à 500 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT a částku 378 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1.800 Kč přiznanou dle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. Postup dle ustanovení § 14b) AT se uplatní proto, že žalobkyně řízení zahájila jednoduchou žalobou v podobě upravitelného vzoru, opakovaně použitelného ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž peněžní plnění nepřesahuje částku 50 000 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o tom, že žalovaný je povinen všechny povinnosti podle toho rozsudku splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.