3 C 123/2022-30 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.520 Kč s příslušenstvím jakožto dlužného jízdného a přirážky k jízdnému s tím, že žalovaný cestoval hromadným dopravním prostředkem žalobkyně [příjmení] a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a na svoji obranu nic neuplatnil. 3. Záznamem o provedené přepravní kontrole ze dne 8. 6. 2021 je prokázáno, že uvedeného dne v 15.16 hodin cestoval žalovaný dopravním prostředkem žalobkyně na lince [číslo] v místě kontroly se na výzvu osoby pověřené přepravcem neprokázal jízdním dokladem. Žalovanému vznikla povinnost dle přepravních podmínek žalobkyně doplatit jízdné 20 Kč a přirážku 1500 Kč. 4. Předžalobní výzvou žalobkyně z 8. 11. 2021 je prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby upomenula žalovaného o zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a upozornila na možnost jejího soudního vymáhání. Dle vrácené zásilky, žalovaný si v místě trvalého bydliště zásilku nevyzvedl. 5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující je dále povinen b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, a c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.500 Kč. 7. Po zvážení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je podána důvodně. Žalovaný nástupem do dopravního prostředku žalobkyně v obou případech uzavřel s žalobkyní konkludentně smlouvu o přepravě, vzal na vědomí i obecně známou skutečnost, že v případě porušení povinnosti cestujícího bude finančně sankcionován, a to včetně přirážky k jízdnému. Přesto žalovaný na vyzvání jízdenku ke kontrole nepředložil, jízdné ani přirážku nedoplatil. Žalobě žalobkyně bylo proto vyhověno. 8. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z., výše přisouzeného úroku odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila na uplatnění svého práva. Žalobkyně v řízení zároveň prokázala, že žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. zaslala výzvu k plnění a o náklady řízní se tak nepřipravila. Tyto jsou představovány náhradou za zaplacený soudní poplatek 400 Kč a paušální částkou náhrady nákladů. Žalobkyně v řízení totiž nebyla zastoupena advokátem, podle § 151 odst. 3 o. s. ř., má proto právo na paušální náhradu nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení ve výši 200 Kč představuje paušální náhradu za 2 úkony (podání ve věci samé, výzva k plnění). Náklady řízení žalobkyně tak činí 600 Kč a žalovanému bylo uloženo je žalobkyni zaplatit. 10. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v trvání tří dnů.